46 C 301/2021-46 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne 23. 6. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 329,58 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p. a. z částky 15 329,58 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále též„ Společnost“), a žalovaný po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného uzavřeli prostřednictvím internetu dne 5. 8. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalovaný čerpal celkově úvěr ve výši 15 329,58 Kč, který měl být splacen nejpozději 5. 2. 2021, avšak žalovaný doposud dlužnou částku neuhradil i přes zaslanou upomínku ze dne 14. 4. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Žalobkyně soudu předložila listiny označené jako„ Smlouva o revolvingovém úvěru“,„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“,„ Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]“,„ Loan appliaction info, Loan number [číslo]“ a„ Platební informace“; žádná z těchto listin není opatřena podpisem žalovaného ani z dokazování nevyplynul jiný důkaz o vyjádření souhlasu žalovaného se smlouvou, takže soudu nezbylo než po provedeném dokazování při jednání uzavřít, že tvrzená smlouva uzavřena nebyla. Žalobkyně tvrdila, že se Společností si ujednala dne 20. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě mělo dojít mj. k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, avšak žalobkyně tuto smlouvu i přes výzvu soudu k důkazu nepředložila, a proto soudu nezbylo než po provedeném jednání uzavřít, že tvrzená smlouva uzavřena nebyla. Dle sdělení Air bank, a. s. vyplynulo, že účet č. [bankovní účet] je veden na žalovaného, přičemž v období od 1. 8. 2020 do 28. 2. 2021 nebyla na uvedený účet připsána žádná platba od Společnosti (viz sdělení Air bank na č. l. 34). Dopisem ze dne 14 4. 2021, zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 22 657,32 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni, z něhož nebylo patrno, kdo měl za Společnost jednat, stejně jako chyběl podpis příslušné oprávněné osoby (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>5. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. 8. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24 2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882). 9. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že Společnost postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019. V řízení nicméně nebylo prokázáno uzavření uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, což má za následek, že žalobkyně nebyla schopná prokázat, že na ni měla přejít práva z tvrzené smlouvy o úvěru, a není tak aktivně věcně legitimována k uplatnění žalobních nároků. Vzhledem k tomu soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). 10. Žalovaný byl zcela procesně úspěšný, má tedy podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).