11 C 1/2022-28 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení je zaplacení částky 2 611 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny č. E021748. 3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně jako dodavatel se dne 28. 4. 2020 zavázal dodávat žalovanému elektřinu, za kterou se žalovaný zavázal platit. V období od 11. 7. 2020 do 6. 1. 2021 odebral žalovaný od žalobkyně v dohodnutém místě spotřeby elektřinu, kterou žalobkyně vyfakturovala fakturou č. U2021000327 znějící na částku 2 411 Kč, jež zohlednila celkovou cenu 11 801,12 Kč a zaplacené zálohy 9 390 Kč a haléřové vyrovnání. Nedoplatek byl splatný k 29. 1. 2021. 4. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v účinném znění (dále jen„ energetický zákon“), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“). 5. Žalobkyně jako obchodník s elektřinou byla zavázána dodávat žalovanému elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby žalovanému jako zákazníkovi a žalovaný jako zákazník se zavázal zaplatit žalobkyni dohodnutou cenu za tyto sdružené služby dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona. Žalobkyně žalovanému zajišťovala sdružené služby dodávky elektřiny do sjednaného místa spotřeby v období od 11. 7. 2020 do 6. 1. 2021 v souladu s písemnými ujednáními účastníků. Za sdružené služby dodávky elektřiny v uvedeném období vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dohodnutou cenu podle § 50 odst. 2 energetického zákona. Protože žalovaný dlužnou částku 2 411 Kč k datu účastníky sjednané splatnosti neuhradil, tj. neuhradil tuto částku ve lhůtě uvedené v žalobkyní vystavených příslušných fakturách, tj. dne 29. 1. 2021 (§ 1958 odst. 1 o. z.), dostal se dnem následujícím s jejich úhradou do prodlení (§ 1968 věta první o. z.). Žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od prvního dne prodlení se zaplacením podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění, ve spojení s § 1970 o. z., když jiná výše úroku z prodlení nebyla účastníky sjednána. 6. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a příslušelo jí tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 611 Kč (tj. soudní poplatek a jednonásobek žalované částky dle nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3859/17). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 7. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.