11 C 283/2021-13 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela společnost [právnická osoba], jež svůj nárok za žalovaným měla postoupit žalobkyni. 3. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně, kdy je třeba zkonstatovat, že původním smluvním partnerem žalovaného byla společnost [právnická osoba] Žalobkyně v této souvislosti soudu předložila smlouvu o postoupení pohledávek. Z ustanovení čl. II odst. 3 této smlouvy plyne, že účinnost postoupení je vázána na zaplacení úplaty za postoupení. Takovou úplatu ovšem žalobkyně netvrdí, ani neprokazuje. Tento deficit by mohla překonat řádná notifikace žalovaného původním věřitelem. V této souvislosti sice soudu byla předložena příslušná notifikace, avšak z dokazování dále vyplynulo, že tuto výzvu nezaslal původní věřitel, nýbrž [právnická osoba] [příjmení] [jméno], u níž ovšem žalobkyně opětovně neunáší procesní břemeno, že by tak za původní věřitelku mohla tato společnost učinit. 4. O příslušná procesní poučení se připravil omluvenou neúčastí na jednání soudu. V tomto směru pak soud konstatuje, že řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně neunesla procesní břemena stran své aktivní legitimace. Pokud jde o právní hodnocení, soud uzavírá, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2019 Sb., občanského zákoníku, na žalobkyni. Žalobkyně tedy neprokázala svoji aktivní legitimaci v tomto sporu, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.). S ohledem na tuto skutečnost, že pak soud nezabýval samotným uplatněným nárokem. 5. Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.