11 C 93/2022-16 — Okresní soud ve Zlíně

<i>Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, jímž se domáhala zaplacení částky 3 000 Kč jako přirážky k jízdnému za užití veřejného dopravního prostředku žalobkyně žalovanou ve dnech 3. 2. 2021 a 15. 3. 2021 v rozporu s přepravními podmínkami, a to bez platné jízdenky. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že se žalovaná dne 3. 2. 2021 na trase trolejbusové linky 6 přepravovala vozidlem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez jízdního dokladu. Při přepravní kontrole, o níž byl sepsán zápis [číslo] byla žalované pověřenou osobou v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně účinnými v době přepravy uložena povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dále soud dospěl k závěru, že se dne 15. 3. 2021 na trase autobusové linky 51 žalovaná opětovně přepravovala bez jízdního dokladu, přičemž o přepravní kontrole byl sepsán zápis [číslo] načež byla žalované pověřenou osobou v souladu se Smluvními přepravními podmínkami žalobkyně účinnými v době přepravy uložena povinnost zaplatit další přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Ani v jednom případě žalovaná k úhradě přirážky žalobkyni ničeho nezaplatila. <i>Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen o. z.), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v účinném znění, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Podle odst. 3 téhož paragrafu výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.</i> <i>Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v účinném znění, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je cestující povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému. Podle odst. 6 téhož paragrafu výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.</i> Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako cestujícím byla ve dnech 3. 2. 2021 a 15. 3. 2021 uzavřena smlouva o přepravě osoby ve smyslu § 2550 o. z., jejímž obsahem byl závazek dopravce přepravit cestujícího do místa určení a naproti tomu závazek cestujícího zaplatit za přepravu jízdné stanovené dopravcem. Žalovaná nicméně povinnost zaplatit jízdné porušila, když se při provedené přepravní kontrole na výzvu osoby pověřené dopravcem neprokázala platným jízdním dokladem. Žalované tak v souladu s § 18a zák. č. 111/1994 Sb. (v případě přepravy autobusem), resp. § 37 zák. č. 266/1994 Sb. (v případě přepravy trolejbusem) vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému určenou ve smluvních přepravních podmínkách dopravce ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč 3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“) za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., předžalobní výzva dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.