26 C 14/2022-226 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení výživného ve výši 18 000 Kč za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] ve výši 3 500 Kč měsíčně, tedy celkem částky 49 500 Kč. 2. S žalovaným mají společné dítě, syna [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], k němuž bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením, protože za žalovaného není provdána. Žalovaný je rovněž otcem jejího druhého syna [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. S žalovaným žili ve společné domácnosti do listopadu 2021, kdy se s dětmi odstěhovala. Výživné po žalovaném požaduje za dobu od tohoto odstěhování, i za dobu společného soužití, protože se žalovaný nepodílel na úhradě jejích potřeb. Navíc od začátku roku 2021 s dětmi většinu času trávila u své matky mimo jejich společný domov, protože žalovaný vyžadoval klid při přípravě na práci. 3. Žalovaný, kterému byla žaloba doručena [datum], ji navrhl zamítnout, protože před podáním žaloby mu žalobkyně neoznámila svůj záměr nárok uplatnit soudně, a navíc popsaný skutkový stav není pravdivý. Potvrdil, že jsou rodiči synů [jméno] a [jméno], přičemž nejsou sezdáni. V roce 2020 zakoupil rodinný dům na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], do kterého se společně s žalobkyní a dětmi v listopadu 2020 nastěhovali. Na pořízení a rekonstrukci domu si musel vzít hypoteční úvěr 3 476 273 Kč, který splácí pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 10 027 Kč. Od nastěhování do domu zde s žalobkyní vedli společnou domácnost až do [datum], kdy se žalobkyně i s dětmi, bez jeho souhlasu, odstěhovala. Žalobkyně mu odstěhováním znemožnila styk se syny, za kterými musí dojíždět více než 100 km, což jej každý měsíc stojí minimálně 2 400 Kč. Výživné pro žalobkyni od jejího odstěhování považuje za požadavek v rozporu s dobrými mravy, když k odstěhování došlo bez jeho souhlasu a proti jeho vůli. Navíc od svého odstěhování žalobkyně má příjmy v rozsahu 23 260 Kč až 21 260 Kč, tedy vyšší, než uvádí, a to nejen z rodičovského příspěvku ve výši cca 10 000 Kč, ale rovněž ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] ve výši cca 10 000 Kč měsíčně, přivydělává si doučováním němčiny, kterou fakturuje na svou matku, ve výši 6 000 až 8 000 Kč měsíčně a finančně ji podporuje biologický otec syna [jméno] ve výši 5 000 Kč měsíčně. Nad to od něj dostává na obě děti výživné 4 000 Kč měsíčně. Požadavek na výživné za dobu od [datum] do [datum] považuje za nedůvodný, protože si nárokované výživné za tuto dobu žalobkyně odžila společným soužitím, když společně žili a hospodařili. Žalobkyně hradila potraviny a on náklady na bydlení v podobě záloh na elektřinu, vodu, splátek hypotéky. K tomu platil pohonné hmoty, dětem kupoval hračky a oblečení, podílel se na nákladech na výlety a volnočasové aktivity a minimálně dvakrát do měsíce zaplatil velký nákup potravin. K tomu žalobkyni přispíval měsíčně částkou 2 000 až 3 000 Kč, protože neuměla hospodařit s penězi. Jeho pravidelný příjem byl do února ze zaměstnání ve firmě rodičů, následně od března 2021 do května byl na úřadu práce a od [datum] začal podnikat. Jeho příjem z podnikání činí 20 000 Kč měsíčně, kdy v této částce jsou již zohledněny také zálohy na sociální pojištění ve výši 2 393 Kč měsíčně, zdravotní pojištění ve výši 2 588 Kč měsíčně a výdaje z podnikání 2 000 Kč. Pravidelně měsíčně platí zálohy na vodu 1 000 Kč a elektřinu 2 000 Kč, pohonné hmoty 4 500 Kč, pojištění rodinného domu 177 Kč, splátky hypotečního úvěru 10 027 Kč, splátky spotřebitelského úvěru, kterým refinancoval předchozí úvěr na pořízení osobního automobilu, ve výši 2 364 Kč a výživné na děti ve výši 4 000 Kč, které kvůli výdajům na dojíždění za dětmi snížil od března 2022 na 3 000 Kč. Také platí zákonné pojištění vozidla 4 831 Kč ročně. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že příjem žalobkyně je dostatečný a umožňuje jí se sama živit, kdy dokonce její příjem převyšuje ten jeho. Přesto její nárok na výživné uznal za částečně důvodný pro období od [datum] do [datum] ve výši 1 000 Kč měsíčně a za těchto 9 měsíců jí částku 9 000 Kč uhradil dne [datum] na její účet. 4. Žalobkyně nesouhlasila s tvrzením žalovaného, protože k odstěhování došlo po dohodě a se souhlasem žalovaného. Ke svým příjmům tvrzeným žalovaným se ohradila, že přestavují pouze částku na rodičovském příspěvku, protože pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] bude ukončen její výpovědí v březnu 2022 z důvodu časové náročnosti při péči o děti. Rovněž popřela, že by pobírala od biologického otce syna [jméno] nějaké příspěvky, stejně tak, že by příjem žalovaného měl činit pouze 20 000 Kč, protože v době společného soužití jí tvrdil, že jeho příjem je přes 60 000 Kč měsíčně. Stejně popřela příjem údajných 6 000 Kč za doučování němčiny. Z doučování své tety a syna známého si měsíčně vydělá tak 2 000 Kč. Dále potvrdila, že v domě žalovaného začala bydlet s dětmi od [datum] a že od žalovaného obdržela na svůj účet částku 9 000 Kč dne [datum], kterou však považuje za splátku vynaložených nákladů do společného bydlení. O svém požadavku na výživné s žalovaným před podáním žaloby osobně mluvila při mediaci ohledně dětí, nařízené soudem. Před tím jej k platbě vyzývala dne [datum] na jeho whats app, kde jej vyzvala k vrácení peněz svých a matčiných, k placení alimentů na ni a na děti, bez určení konkrétních čísel a dat splatnosti. 5. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] se narodil dne [datum] a jeho rodiči jsou účastníci tohoto řízení (rodný list). [příjmení] [jméno], jsou oba rodiči také syna [jméno], narozeného [datum], přičemž adresa trvalého pobyt všech je od [datum] v nemovitosti žalovaného na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] (lustrace ISZR). Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na popření otcovství žalovaného k nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného] z důvodu, že není jeho biologickým otcem, jímž je [jméno] [jméno] [příjmení] [datum narození], což je zřejmé ze skutečnosti, že nezletilý je mulat, tedy dítě jiného etnického původu než žalobkyně a žalovaný, přičemž o jejím návrhu dosud nebylo pravomocně rozhodnuto (spis Okresního soudu ve [obec], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně o stejný nárok na výživné neprovdané matky požádala žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ostravě dne [datum], která byla pro neurčitost odmítnuta usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], ke kterému byla postoupena, přičemž usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 6. Dle spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] žalovaný podal první návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem ([jméno] a [jméno]) dne [datum], kterým se snažil docílit jejich návratu do místa původního bydliště ve [obec], protože k jejich odstěhování došlo dne [datum] bez jeho souhlasu. Ze spisu vyplynula zpráva orgánu sociálně právní ochrany dítěte – [stát. instituce] (dále jen„ OSPOD“) ze dne [datum], která rodinu účastníků monitorovala kvůli vyhroceným vztahům, které v létě 2021 řešila i policie, podle které se dle vyjádření žalobkyně s žalovaným rozešli a ona je s dětmi v [země], se souhlasem i vědomím žalovaného. V prosinci 2021 se OSPOD od žalobkyně dozvěděl, že se s dětmi od žalovaného odstěhovala až dne [datum]. Soud řízení o navrácení dětí do místa původního místa bydliště zastavil dne [datum] z důvodu nedostatku pravomoci, proto žalovaný již dne [datum] navrhl svěření dětí do střídavé péče rodičů. Soud o návrhu rozhodl dne [datum], kdy stanovil styk žalovaného s dětmi v rozsahu od soboty 10 hod. do 16 hod. a neděle 10 hod. do 16 hod. v každém sudém týdnu v kalendářním roce. Odvolací soud dne [datum] rozhodnutí potvrdil. Dne [datum] proběhlo u OSPOD jednání účastníků, u kterého potvrdili, že žalovaný na výživné dětí v prosinci 2021 zaslal částku 5 000 Kč, že žalobkyně pracuje u společnosti [právnická osoba] s příjmem 10 000 Kč měsíčně a má příjem 1 500 z výuky německého jazyka a že žalovaný v lednu 2022 zaslal na obě děti výživné 4 000 Kč a stejně chce učinit i v únoru 2022. U jednání Okresního soudu ve [obec] dne [datum] účastníci uzavřeli dohodu, podle které se žalovaný bude oprávněn stýkat s nezl. [jméno] od pátku sudého kalendářního týdne v rozsahu od 14.30 hod. do neděle 17 hod. a s nezl. [jméno] v pátek sudého týdne od 14.30 hod. do 19 hod. a v neděli sudého týdne od 14 hod. do 17 hod. a zároveň soud nařídil účastníkům účast na rodinné terapii v [anonymizována dvě slova] pro rodinné a partnerské vztahy ve [obec] po dobu 3 měsíců. Dne [datum] žalovaný opět požádal o rozšíření styku s dětmi. Rozhodnutí bylo vydáno dne [datum], kterým byl upraven styk [role v řízení] s nezl. [jméno] od pátku sudého kalendářního týdne 14.30 hod. do neděle 17 hod. Rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem dne [datum]. 7. Účastníci se seznámili v červnu 2019 a z tohoto vztahu žalobkyně v prosinci 2019 otěhotněla. [příjmení] [jméno] se narodil [datum]. V té době již žalobkyně měla syna [jméno], narozeného [datum], ke kterému žalovaný dne [datum] prohlásil své otcovství. Dne [datum] s