26 C 174/2022-64 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 21. 4. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 17 922,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 6. 12. 2021 do zaplacení, když žalobu odůvodnila tvrzením, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve formě revolvingového úvěru smlouvou uzavřenou dne 6. 4. 2021. Žalovaná úvěr čerpala do částky 17 922,16 Kč prostřednictvím svého bankovního účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná na čerpané částce dosud nic nevrátila, a to ani poté, co byla ohledně úhrady upomínána upomínkami právní předchůdkyně žalobkyně a následně po postoupení pohledávky smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně dne 27. 1. 2020, rovněž žalobkyní. Žalobkyně tedy se zaplacení domáhá touto žalobou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Účasti u jednání se rovněž vzdala žalobkyně. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní, z nichž zjistil: 4. Smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 6. 4. 2021 distančním způsobem, elektronicky, postupem uvedeným v článku 4 obchodních podmínek. Smlouva ale neobsahovala podpisy účastníků. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí úvěrového limitu 80 000 Kč na dobu neurčitou s úrokovou sazbou 10,5 % měsíčně. Žalovaná měla být oprávněna úvěr čerpat i opakovaně na základě žádosti o čerpání přes webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa] s tím, že peníze jí měly být vyplaceny na bankovní účet uvedený v žádosti o čerpání úvěru. Splácení úvěru mělo probíhat v pravidelných měsíčních splátkách v rozsahu 11 % nesplaceného úvěru, přičemž splátka měla zahrnovat jistinu úvěru, úroky a poplatek, a to měsíčně, ve stejný kalendářní den, ke kterému byly finanční prostředky připsány na účet žalované. Žalovaná takto na úvěr měla čerpat částku 14 000 Kč dne 4. 6. 2021 výplatou na svůj osobní bankovní účet č. [bankovní účet]. V této souvislosti [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) potvrdila, že účet č. [bankovní účet] byl v období od 27. 1. 2020 do 5. 12. 2021 účtem žalované, avšak na tomto účtu nebyly evidovány žádné platby poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně dne 4. 6. 2021 (smlouva o úvěru, obchodní podmínky, standardní informace, sdělení [anonymizováno], interní tabulka žalobkyně). Žalobkyně ke svém tvrzení o výši čerpaných úvěrových prostředků předložila pouze interní dokument„ platební informace“, jenž měl osvědčovat výši dluhu žalované vůči právní předchůdkyni žalobkyně z předmětného úvěru k 5. 12. 2021 ve výši 17 964,63 Kč s tím, že měl sestávat z nesplaceného zůstatku jistiny 13 179,98 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč (3 x 250 Kč vyúčtovaných dne 12. 9. 2021, 12. 10. 2021 a 12. 11. 2021) a z úroků ve výši 4 034,65 Kč. Žalované mělo být dopisem ze dne 13. 1. 2021 oznámeno postoupení pohledávky v celkové výši 17 922,16 Kč z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, avšak oznámení nebylo nikým podepsáno. Zároveň nebylo žalobkyní doloženo jeho odeslání žalované. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu 17 922,16 Kč do 3 dnů až právním zástupcem žalobkyně v dopise ze dne 13. 1. 2022, odeslaným žalované stejného dne (platební informace, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Z článku [číslo] stanov žalobkyně, veřejně dostupných v obchodním rejstříku vyplynulo, že je oprávněna jednat prostřednictvím svého jednatele tím způsobem, že k vytištěné či nadepsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis osoba nebo osoby jednající jménem společnosti. 5. Ze Smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 se podává, že měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a jejím předmětem měly být nesplacené spotřebitelské úvěry, jež jsou po lhůtě splatnosti delší než 90 dnů, přičemž tyto pohledávky měly být postupně prodávány postupníkovi za podmínek sjednaných ve smlouvě. Nákup měl proběhnout jednou za měsíc poskytnutím datového souboru obsahujícího podrobnosti o dotyčných pohledávkách, přičemž datový soubor měl obsahovat všechny relevantní informace a podklady nezbytné k vymožení pohledávek, zahrnující údaje v podobě identifikačních údajů a adres dlužníků či ručitelů, nominální hodnotu pohledávky, neuhrazené náklady, datum poskytnutí úvěru a datum splatnosti dluhu a veškeré další informace potřebné k vymožení pohledávek. Dílčí smlouva o postoupení pohledávek, zahrnující předmětnou pohledávku, nebyla žalobkyní předložena, pouze neúplný seznam postoupených pohledávek, bez data, podpisu či bližší specifikace, ke které smlouvě měl být přiřazen, navíc obsahoval nedostatečně označenou předmětnou pohledávku pouze uvedením čísla [číslo], jména a příjmení žalované, rodného čísla žalované a částky 17 922,16 Kč (smlouva o opakovaném postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). 6. Soud právně podřadil věc pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). <i>7. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>8. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.</i> <i>9. Podle § [číslo] lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen. Zejména pokud se jedná o pohledávku určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.</i> 10. Vzhledem k tomu, že věřitelem v rámci hlavního závazkového vztahu měla být osoba odlišná od žalobkyně, soud se nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. K aktivní legitimaci žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku, podle něhož ke změně v osobě věřitele dochází bez ohledu na změnu obsahu závazku tím, že do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje namísto původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník). Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením samotné smlouvy bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil nebo bez ohledu na to, zda postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. K této změně v osobě věřitele však může dojít pouze na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění (rozsudek Nejvyšší soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 39 Cdo 1328/2007). 11. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi ní jako postupníkem a její právní předchůdkyní jako postupitelem byla platně uzavřena postupní smlouva, na jejímž základě by byla účinně postoupena žalobou uplatněná pohledávka za žalovanou. Z předložené postupní smlouvy není patrno, kdo tuto smlouvu za žalobkyni podepsal, když zde zcela absentuje, v rozporu se stanovami žalobkyně, označení firmy, za kterou je podpis na listině učiněn, což má za příčinu nemožnost identifikaci jednajících osob. Navíc předložená smlouva byla uzavřena před vznikem tvrzené pohledávky, přičemž nebyla ze strany žalobkyně doložena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, z data následujícího po 6. 4. 2021, když za takovou smlouvu nelze považovat tabulku, obsahující soubor pohledávek, a to bez vazby na konkrétní smlouvu a bez podpisu. Předložená příloha sice má prokazovat, že předmětná pohledávka za žalovanou byla předmětem postupní smlouvy, avšak tuto svou úlohu neplní, protože pohledávku za žalovanou dostatečně nespecifikuje tak, aby nemohla být zaměněna s pohledávkou jinou, když z obsahu přílohy a smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek je zřejmé, že předmětem postoupení byl soubor pohledávek vyplývající ze spotřebitelských úvěrů, tedy ze stejného právního důvodu, mezi různými účastníky. Ke zhojení vad smlouvy o postoupení pohledávek nedošlo ani prostřednictvím tzv. notifikační listiny, když tato sice byla soudu předložena jako důkaz, avšak v tomto případě opět absentuje podpis, či jiný právní písemný způsob identifikace osoby činící toto oznámení, kdy navíc ani nebylo žalobkyní tvrzeno a prokázáno, kdo by byl osobou oprávněnou jednat za postupitele. Navíc nebylo doloženo, že by postupitel toto oznámení skutečně také žalované zaslal. 12. V řízení navíc nebyl žalobkyní prokázán ani samotný vznik závazkového vztahu mezi její právní předchůdkyní a žalovanou, když soudu nebyla předložena úvěrová smlouva s podpisem žalované a náprava nebyla učiněna ani po výzvě soudu učiněné v usnesení ze dne 25. 7. 20