28 C 52/2022-12 — Okresní soud ve Zlíně

Manželka se žalobou podanou dne [datum] domáhala rozvodu manželství, poněvadž v důsledku vzájemného citového odcizení mezi manžely došlo k ukončení společného soužití a společného bydlení v srpnu 2020. Z manželství se narodily děti, které jsou již zletilé. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil a učinil všechna tvrzení nespornými. Z oddacího listu knihy manželství matričního úřadu [stát. instituce] bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřel manželství [celé jméno manžela] [příjmení] [příjmení] před [stát. instituce]. U obou jednalo o manželství prvé. Ze shodných tvrzení obou účastníků k příčinám rozvratu manželství má soud v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád za prokázané, že v průběhu soužití mezi nimi došlo postupně k citovému odcizení, v důsledku čehož od srpna 2020 se manželka odstěhovala ze společného bydliště, čímž došlo k ukončení vedení společné domácnosti. Od té doby žijí manželé každý svým způsobem života. Žádný z manželů již nemá zájem na obnovení společného soužití. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Soud shledal vztahy mezi účastníky hluboce rozvrácené, když v důsledku ztráty vzájemného porozumění a citových vazeb nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu rozvratu manželství lze považovat citové odcizení mezi manžely. Za splnění všech zákonných podmínek soud manželství účastníků rozvedl. Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci se náhrady nákladů řízení vzdali.