38 C 413/2021-56 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 928 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 928 Kč za dobu od 4. 6. 2018 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, kterou měla žalovaná uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná částka 7 928 Kč představuje dlužnou jistinu ve výši 5 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 335 Kč a poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 1 593 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, čímž zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslala žalovaná žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a termínem splatnosti. Žalovaná následně klikla na tlačítko„ požádat“ a poté obdržela na své telefonní číslo SMS kód, který vložila do příslušného pole na internetových stránkách. Původní věřitel žádost žalované přijal a tímto byla smlouva uzavřena. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru, nepodepsaný dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a nepodepsané všeobecné obchodní podmínky nemohou být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že její právní předchůdce s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřel. V řízení však bylo prokázáno, že dne [datum] byla na bankovní účet žalované připsána částka 5 000 Kč (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]), přičemž společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení částky 5 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 o. z.), proto soud žalovanou k jejímu zaplacení zavázal a ohledně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 335 Kč a poplatku za prodloužení splatnosti úvěru ve výši 1 593 Kč žalobu zamítl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 19. 5. 2021. V této výzvě žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do 24. 5. 2021 - pokud poslední den lhůty připadl na sobotu, neděli nebo svátek, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den). Žalovaná na výzvu nijak nereagovala, ode dne následujícího se tedy ocitla v prodlení a žalobkyni vzniká od 25. 5. 2021 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 8,25 %). Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z přiznané částky za dobu od 25. 5. 2021 do zaplacení a nad rámec uvedeného byl úrok z prodlení zamítnut. Předmětem sporu byla částka 10 377,90 Kč (7 928 + 2 449,90 (8,5% p.a. úrok z prodlení z 7 928 Kč od 4. 6. 2018 do 20. 1. 2022 (vyhlášení rozhodnutí)), přičemž úspěšná byla ohledně částky 5 272,30 Kč (5 000 + 272,30 (8,25% p.a. úrok z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 25. 5. 2021 do 20. 1. 2022)), tedy z 50 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.