38 C 419/2021-46 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 728,07 Kč. Žalovaná částka podle žaloby představuje měsíční poplatky v celkové výši 228,07 Kč za pronájem zařízení [anonymizována čtyři slova]), poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč sjednanou pro zajištění povinnosti žalované vrátit výše uvedené zařízení, které jí bylo poskytnuto na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovanou. 2. Provedeným dokazováním soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] jako poskytovatel a žalovaná jako účastník uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí byl pronájem [anonymizována tři slova] za 70 Kč a prohlášení účastníka, podle něhož pokud účastník nevrátí pronajaté přijímající zařízení včas a v pořádku (7.4. a 7.5. Podmínek), se zavazuje se uhradit smluvní pokutu dle ceníku. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnosti [účinnost] (dále jen„ všeobecné podmínky“ nebo„ VP“) a ceník služeb [právnická osoba] Žalobkyně na základě předmětné smlouvy žalované poskytla zařízení [anonymizována tři slova] ([anonymizováno]). Ve všeobecných podmínkách byla stanovena povinnost účastníka vrátit pronajaté přijímací zařízení poskytovatele do 14 dnů po ukončení smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (čl. 7 VP). Pro případ, že by účastníkem nebylo pronajaté přijímací zařízení vráceno včas a v pořádku, byla ve všeobecných podmínkách stanovena povinnost účastníka zaplatit poskytovateli smluvní pokutu dle ceníku (čl. 7 VP). Stejné ujednání bylo obsaženo i v zakázkovém listu ze dne [datum]. Dále bylo ve všeobecných podmínkách dohodnuto právo poskytovatele odstoupit od smlouvy v případě, že účastník přes upozornění neuhradil v průběhu trvání smlouvy jakákoli tři vyúčtování ([číslo listu] [číslo] VP). V ceníku služeb žalobkyně platném od [datum] byla stanovena náhrada nákladů za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč a smluvní pokuta za nevrácení Modemu včas a v pořádku ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované poplatky za pronájem přijímacích zařízení, konkrétně částkou 70 Kč, fakturou [číslo] splatnou dne 5. 8. 2019, částkou 70 Kč, fakturou [číslo] splatnou dne 5. 9. 2019, částkou 70 Kč, fakturou [číslo] splatnou dne 5. 10. 2019 a částkou 70 Kč, fakturou [číslo] splatnou dne 5. 11. 2019. Fakturou [číslo] splatnou dne 20. 11. 2019 žalobkyně žalované naúčtovala 500 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku a odečetla částku 51,93 Kč za pronájem zařízení. Jelikož žalovaná řádně nehradila vyúčtování za poskytované služby elektronických komunikací, zaslala žalobkyně žalované odstoupení od předmětné smlouvy ze dne [datum] [právnická osoba], identifikační číslo: [PSČ] [anonymizováno], zanikla v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba], identifikační číslo: [PSČ] [anonymizováno], jako zanikajících společností, se společností [právnická osoba], identifikační číslo: [PSČ] [anonymizováno], jako společností nástupnickou, na kterou přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba] Rozhodným dnem fúze je [datum]. 3. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla podle zákona č. 127/2005 Sb. uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byl pronájem [anonymizována tři slova] a rovněž prohlášení žalované, kterým vzala na vědomí, že pokud nevrátí pronajaté zařízení včas a v pořádku, vznikne žalobkyni právo na smluvní pokutu dle ceníku. [právnická osoba] zanikla v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba] jako zanikajících společností, se společností [právnická osoba] jako společností nástupnickou, na kterou přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba] Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky. 4. Žalobkyně se domáhala zaplacení poplatků za pronájem přijímacího zařízení v celkové výši 228,07 Kč a poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč. Podle smlouvy a ceníku byla žalobkyně oprávněna účtovat poplatek za pronájem [anonymizována tři slova] ve výši 70 Kč měsíčně a za odpojení z důvodu nedoplatku 500 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované poplatky za pronájem přijímacího zařízení v celkové výši 280 Kč. Fakturou [číslo] splatnou dne 20. 11. 2019 žalobkyně žalované naúčtovala 500 Kč za odpojení z důvodu nedoplatku a odečetla částku 51,93 Kč za pronájem zařízení. Celkem měla tedy žalovaná na poplatcích uhradit částku ve výši 728,07 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila, zavázal ji k tomu soud tímto rozsudkem. 5. Žalobkyně se dále v řízení domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Podle § 2048 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), je pro založení práva na zaplacení smluvní pokuty pro případ porušení určité smluvené povinnosti vyžadováno ujednání smluvních stran obsahující dohodu o výši pokuty nebo stanovení způsobu jejího určení. V posuzovaném případě ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě takové náležitosti dohody o smluvní pokutě nesplňovalo, neboť z jeho textu není zřejmé, při jakém konkrétním porušení smluvní povinnosti a v jaké výši mělo právo na smluvní pokutu vzniknout. Ve vztahu k vymezení smluvní pokutou zajišťované smluvní povinnosti byl ve smlouvě obsažen odkaz na všeobecné podmínky (článek 7.4. a 7.5. VP), do nichž je však zařazení ujednání o smluvní pokutě v zásadě nepřípustné (k tomu blíže srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Zakázkový list obsahuje stejné ujednání jako smlouva samotná a postrádá ujednání smluvních stran o výši pokuty nebo způsobu, jakým bude výše smluvní pokuty určena a za jaké konkrétní porušení smluvní povinnosti má poskytovatel právo na zaplacení smluvní pokuty. Pokyny k vrácení pronajatých zařízení byly upraveny opět až ve VP. Dotčené ujednání o smluvní pokutě by pak z hlediska práva neobstálo ani z toho důvodu, že postrádá určitou dohodu o výši smluvní pokuty, resp. o způsobu jejího určení. Za situace, kdy tato náležitost ujednání o smluvní pokutě byla určena pouze odkazem na ceník, jejž je žalobkyně v průběhu trvání smluvního vztahu oprávněna jednostranně měnit, nebylo možno uzavřít, že by výše smluvní pokuty odpovídala s dostatečnou určitostí obsahově souladné vůli smluvních stran vyjádřené v písemném textu smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto dle § 588 o. z. absolutně neplatné pro rozpor se zákonem (ustanovení § 2048 o. z.) a zjevně i veřejným pořádkem, neboť je dán veřejný zájem na tom, aby ustanovení upravující smluvní sankce byla v případě smluv uzavíraných se spotřebiteli obsažena přímo ve smlouvě nikoliv skrytě ve všeobecných podmínkách. Jelikož smluvní pokuta nebyla sjednána platně, soud žalobu ohledně částky 2 000 Kč zamítl. 6. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, které by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.