46 C 10/2022-61 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne 15. 11. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 91 005,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 91 005,84 Kč od 30. 7. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále též„ Společnost“), a žalovaný po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného uzavřeli prostřednictvím internetu dne 19. 4. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalovaný čerpal celkově úvěr ve výši 91 005,84 Kč, který měl být splacen nejpozději 29. 7. 2021, avšak žalovaný doposud dlužnou částku neuhradil i přes zaslanou upomínku ze dne 26. 8. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Žalobkyně soudu předložila listiny označené jako„ Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 19. 4. 2018“,„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“,„ Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]“,„ Loan appliaction info, Loan number [číslo]“ a„ Platební informace“; žádná z těchto listin není opatřena podpisem žalovaného ani z dokazování nevyplynul jiný důkaz o vyjádření souhlasu žalovaného se smlouvou, kdy předložení občanského průkazu žalovaného k důkazu za náležitý důkaz považovat nelze, takže soudu nezbylo než po provedeném dokazování při jednání uzavřít, že tvrzená smlouva uzavřena nebyla. 4. Pokud jde o čerpání a splácení úvěru, soud zjistil, že na osobu žalovaného byl veden účet č. [bankovní účet] (viz sdělení [právnická osoba] na č. l. 42). Z výpisu z účtu žalovaného za období 1. 3. 2018 do 30. 4. 2021 soud zjistil (viz výpisy na č. l. 43 + ISAS), že: -) Společnost poskytla žalovanému dne 5. 4. 2019 částku 1 000 Kč, dne 8. 4. 2019 částku 4 500 Kč, dne 9. 4. 2019 částku 2 000 Kč, dne 24. 4. 2019 částku 183,96 Kč, dne 12. 7. 2019 částku 14 000 Kč, dne 5. 8. 2019 částku 3 000 Kč, dne 19. 8. 2019 částku 8 000 Kč, dne 2. 9. 2019 částku 3 000 Kč, dne 4. 9. 2019 částku 4 000 Kč, dne 30. 1. 2020 částku 5 000 Kč, dne 31. 1. 2020 částku 6 000 Kč, dne 30. 3. 2020 částku 5 000 Kč a dne 2. 4. 2020 částku 390,75 Kč, tj. celkem částku 56 074,71 Kč; -) Žalovaný obdržel na svůj účet prostřednictvím [právnická osoba] dne 15. 10. 2020 částku 10 400 Kč, dne 19. 10. 2020 částku 7 000 Kč, dne 30. 10. 2020 částku 20 000 Kč, dne 20. 11. 2020 částku 12 600 Kč, dne 22. 12. 2020 částku 4 500 Kč, dne 18. 3. 2021 částku 8 001 Kč, tj. celkem 62 501 Kč, přičemž toliko u platby ze dne 18. 3. 2021 bylo prokázáno, že se jednalo o platbu ze strany Společnosti (viz Loan appliaction info, Loan number [číslo]); -) Žalovaný uhradil Společnosti dne 19. 3. 2018 částku 3 200 Kč, dne 16. 5. 2018 částku 3 200 Kč, dne 17. 7. 2018 částku 1 040 Kč, dne 13. 8. 2018 částku 7 867 Kč, dne 16. 10. 2018 částku 1 687 Kč, dne 19. 11. 2018 částku 1 600 Kč, dne 18. 12. 2018 částku 1 723 Kč, dne 17. 1. 2019 částku 2 000 Kč, dne 17. 2. 2019 částku 2 300 Kč, dne 18. 3. 2019 částku 3 000 Kč, dne 8. 4. 2019 částku 4 000 Kč, dne 24. 4. 2019 částku 34 755 Kč, dne 16. 8. 2019 částku 3 000 Kč, dne 18. 10. 2019 částku 5 000 Kč, dne 18. 10. 2019 částku 4 700 Kč, dne 17. 1. 2020 částku 4 801 Kč, dne 17. 2. 2020 částku 6 200 Kč, dne 18. 3. 2020 částku 5 820 Kč, dne 1. 4. 2020 částku 48 270 Kč, dne 16. 11. 2020 částku 5 400 Kč, dne 19. 1. 2021 částku 8 300 Kč, dne 25. 3. 2021 částku 8 400 Kč, tj. celkově částka 166 263 Kč. 5. Dne 27. 1. 2020 si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy za kupní cenu ve výši 45 % z nominální hodnoty pohledávek. Strany se v čl. 3 .1.2 smlouvy dohodly, že postoupení pohledávek nebude úplné, dokud nebude smluvená kupní cena zcela uhrazena na účet postupitele (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020). V předložené příloze byla pod Ref. No. [číslo] specifikována pohledávka za žalovaným ve výši 88 881,12 Kč (viz příloha). Dopisem ze dne 26 8. 2021, zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 106 885,12 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni, z něhož nebylo patrno, kdo měl za Společnost jednat, stejně jako chyběl podpis příslušné oprávněné osoby (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>8. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 9. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. 10. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24 2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882). 11. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že Společnost postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. V řízení bylo prokázáno uzavření uvedené smlouvy o postoupení pohledávek a skutečnost, že v příloze č. 1 této smlouvy byla uvedena pohledávka Společnosti za žalovaným ze Smlouvy (tuto soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z.), nebylo však prokázáno, že by žalobkyně řádně a včas zaplatila úplatu za postupované pohledávky. Posledně zmíněná skutečnost je přitom pro postoupení pohledávek zcela zásadní, neboť se strany v čl. 3 .1.2 smlouvy o postoupení pohledávek dohodly na tom, že postoupení pohledávek nebude úplné, dokud nebude smluvená kupní cena zcela uhrazena na účet postupitele. Jinými slovy řečeno, soud nemohl pro neprokázání zaplacení úplaty považovat postoupení pohledávky za účinné, na čemž ničeho nemění ani případné oznámení o postoupení pohledávky Společnosti žalovanému. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). 12. Pro úplnost soud podotýká, že i kdyby se žalobkyni podařilo prokázat postoupení pohledávky, nebylo v daném případě prokázáno uzavření Smlouvy, stejně jako ani nebylo prokázáno, že Společnost řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalobě by přitom nebylo možné vyhovět ani částečně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť z dokazování vyplynulo, že Společnost poskytla žalovanému toliko částku 64 075,71 Kč (částka 56 074,71 Kč z účtu žalobkyně a částka 8 001 Kč prostřednictvím