26 C 165/2022-157 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal určení neplatnosti dražby nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území [část obce], a to pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa], byt. dům, pozemku parc. [číslo] – zahrada a pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez č. p./č. e., garáž (dále jen„ předmět dražby“), konané dne [datum] (specifikované ve výroku I. rozsudku), z důvodu chyb při provádění opakované elektronické dražby, spočívajících - v porušení § 25 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZVD“) tím, že 1. žalovaná jako dražebník neuzavřela s 2. žalovaným jako navrhovatelem dražby smlouvu o provedení opakované dražby do 10 dnů od doručení protokolu o provedené dražbě, - v porušení § 17 odst. 4 ZVD tím, že smlouvu o provedení dražby uzavřel 2. žalovaný jakožto insolvenční správce a nikoliv Ing. Bc. [jméno] [příjmení], jenž byl soudem ustanoven odděleným správcem k uplatňování majetkových práv žalobce jakožto dlužníka vůči věřiteli (spol. [právnická osoba]) a tudíž byl oprávněn nakládat s majetkovou podstatou k předmětu dražby, který zajišťoval pohledávky věřitele (spol. [právnická osoba]), jenž tyto pohledávky nabyl postoupením od původního věřitele (spol. [právnická osoba]), - v nevyhotovení řádné dražební vyhlášky k opakované dražbě konané dne [datum]; termín opakované dražby byl pouze oznámen, - v nezaslání dražební vyhlášky vlastníku předmětu dražby (žalobce) 1. žalovanou, - v nedoručení protokolu o provedení dražby vlastníku předmětu dražby (žalobci), - v opožděné registraci 3. žalovaného do dražby, kdy povinnost registrace byla stanovena do 16:00 hod. dne [datum], avšak 1 hodinu před konáním dražby nebyl do ní nikdo přihlášen. 2. 1. žalovaná navrhla žalobu zamítnout, a to pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, protože nespadá do okruhu osob oprávněných k podání této žaloby, taxativně uvedených v § 24 odst. 3 ZVD, a navíc provedením předmětné dražby nebylo zasaženo do jeho práv. Žalobce o svůj majetek, včetně předmětu dražby, přijde bez ohledu na platnost či neplatnost předmětné dražby, a to z důvodu zjištěného úpadku a prohlášeného konkurzu, tudíž se jeho právní postavení vyslovením neplatnosti dražby nevylepší. Žalobce by mohl být podstatným způsobem dotčen na svých právech pouze v případě porušení ustanovení zákona o veřejných dražbách sloužících k jeho ochraně, např. v případě vydražení předmětu dražby vyloučeného z dražení či vydražení z dražby vyloučeným dražitelem. Žalobce si tohoto nedostatku oprávnění musel být vědom, proto se spíše nabízí jako skutečný důvod k podání žaloby obcházení žaloby na vyloučení předmětu dražby ze soupisu majetkové podstaty, jež je nepřípustné (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2447/2010) . 1. žalovaná však potvrdila, že [datum] jako dražebník organizovala veřejnou dražbu dobrovolnou na návrh 2. žalovaného jako insolvenčního správce žalobce, jejímž předmětem byly nemovitosti specifikované ve výroku I., jež vydražila 3. žalovaná. S ostatním tvrzením žalobce nesouhlasila, protože důvody neplatnosti nejsou dány. Původní dražba se konala [datum], při níž nebylo učiněno ani nejnižší podání. Protokol o této dražbě doručila 2. žalovanému [datum], tedy do 10 dnů a již [datum] s ním uzavřela smlouvu o provedení opakované dražby, jejíž konání bylo řádně oznámeno [datum] na centrální adrese. Smlouva byla uzavřena s 2. žalovaným jakožto insolvenčním správcem žalobce ustanoveným soudem, jehož povinností bylo v rámci prohlášeného konkurzu na majetek spadající do majetkové podstaty žalobce, včetně předmětu dražby, zpeněžit a výtěžek zpeněžení rozdělit mezi přihlášené věřitele. To na rozdíl od působnosti žalobcem zmiňovaného odděleného insolvenčního správce, která se vztahovala výlučně na úkony specifikované v usnesení soudu, tedy na vedení incidenčních sporů a uplatňování majetkových práv vůči věřiteli [číslo] spol. [právnická osoba], které se zpeněžování majetku dlužníka (žalobce) netýkaly. Předmětná dražba se uskutečnila jako dražba opakovaná, pro kterou v zákoně o veřejných dražbách platí mírnější pravidla. V souladu s nimi o jejím konání nebyla vyhotovena dražební vyhláška, ale pouze oznámení o konání opakované dražby [datum], ve kterém bylo odkazováno na vybrané náležitosti dražební vyhlášky k dražbě konané [datum]. Pro rozeslání oznámení postačilo jeho zveřejní na centrální adrese, stejně jako v případě původní dražební vyhlášky. Povinnost doručit toto oznámení vlastníku předmětu dražby zákon neukládal. Zákon o veřejných dražbách navíc s takovým důvodem neplatnosti ani ve svém ustanovení § 24 odst. 3 ZVD, obsahujícím taxativní výčet důvodů neplatnosti, nepočítá. 3. 2. žalovaný rovněž namítl nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce k podání žaloby ze shodných důvodů jako 1. žalovaná, pro které navrhl žalobu zamítnout. Ustanovení ZVD o taxativní výčtu osob oprávněných k podání žaloby na neplatnost veřejné dražby dobrovolné prošlo několikrát přezkumem vyšších soudů, dokonce i testem ústavnosti, přičemž Ústavním soudem nebylo shledáno protiústavním, že dlužník v insolvenčním řízení aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na neplatnost dobrovolné dražby nemá. Ústavní soud dokonce ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1283/11 konstatoval, že úpadce nemůže být navrhovatelem dražby, kterou dochází ke zpeněžení jeho majetku, neboť řízení o nárocích týkajících se majetku patřícího do majetkové podstaty mohou být zahájena jen na návrh správce. Úpadce v důsledku prohlášení konkurzu na jeho majetek nemůže být účastníkem dražby, ani jejím navrhovatelem, tedy osobou aktivně věcně legitimovanou. [příjmení] závěr vyplývá i ze dvou usnesení Ústavního soudu, a to ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3776/19 a ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2790/20, podle nichž jsou dispoziční oprávnění dlužníka k jeho majetku během insolvenčního řízení výrazně omezena, neboť je zde zájem na co možná největším uspokojení věřitelů. O způsobu zpeněžení jeho majetku rozhoduje věřitelský výbor a zajištění věřitelé, jejichž pokyny je pak insolvenční správce vázán. Zpeněžil-li správce konkurzní podstaty majetek formou veřejné dražby dobrovolné, může se určení neplatnosti této dražby domáhat jen některá z osob vypočtených v § 24 odst. 3 ZVD. Úpadce nemůže být navrhovatelem dražby, kterou dochází ke zpeněžení majetku spadajícího do majetkové podstaty, neboť řízení o nárocích, která se týkají majetku patřícího do podstaty, mohou být zahájena jen na návrh správce a úpadce v nich ztrácí věcnou legitimaci. 4. Rovněž 3. žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce k podání této žaloby, která má jen obstrukční charakter, a to ze shodných důvodů, jak již bylo uvedeno 1. a 2. žalovanými. K okolnostem prodeje uvedla, že v rámci insolvenčního řízení vedeného na majetek žalobce, v rámci něhož udělil věřitel žalobce, spol. [právnická osoba], jehož pohledávka byla zajištěna nemovitostmi tvořícími předmět zástavy, pokyn k jejich zpeněžení. Na základě toho se dne [datum] konala řádná veřejná dražba, avšak v jejím prvním kole nebylo učiněno ani nejnižší podání. Na základě pokynu stejného věřitele se proto konala opakovaná dražba dne [datum], ve které 3. žalovaná vydražila předmět dražby za částku 64 000 000 Kč, kterou ve stanovené lhůtě uhradila, proto se na základě uděleného příklepu stala v katastru zapsaným vlastníkem. 3. žalovaná odmítla i ostatní námitky žalobce proti provedené dražbě pro jejich nedůvodnost, zejména pak námitku oprávněnosti odděleného insolvenčního správce k uzavření smlouvy o provedení veřejné dražby dobrovolné ve vztahu k předmětu dražby. Poukázala na to, že věřitel zajištěné pohledávky není vůči tomuto správci nijak povinován a pokyny týkající se zpeněžení majetku z majetkové podstaty jsou realizovány výlučně prostřednictvím insolvenčního správce. K ostatním námitkám podotkl, že omezení stanovená dražební vyhláškou a lhůty v ZVD uvedené mají zejména pořádkový charakter; dražebník je povinen přijmout plnění poskytnutá bezhotovostně a zaregistrovat účastníky dražby až do začátku konání dražby s tím, že jakákoliv anonymizace počtu účastníků dražby až do jejího započetí je běžnou součástí draženích pravidel, aby byly vyloučeny spekulace potenciálních účastníků dražby. 5. Soud vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků (podpořená listinnými důkazy): - že se dne [datum] konala opakovaná veřejná dražba dobrovolná elektronická pod [číslo] [spisová značka], organizovaná 1. žalovanou jako dražebníkem, jejímž předmětem byl soubor věcí nemovitých pod názvem„ Bytový dům [obec] [část obce]“, tvořený nemovitostmi zapsanými v katastru [anonymizováno] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro katastrální území [část obce], a to pozemkem parc. [číslo] – zastavěná plo