26 C 203/2023-66 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 714,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], ST [anonymizováno] Centre, [anonymizováno] The [anonymizována tři slova] [číslo], Malta, jako původní věřitel (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému, smlouvou o revolvingovém úvěru úvěr ze dne [datum], úvěr, který žalovaný čerpal v celkové výši 11 714,22 Kč, výplatou na svůj účet č.ú. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], jenž měl splatit do [datum], a to na základě smlouvy o úvěru, která byla s žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím internetové sítě. 2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání prostřednictvím právního zástupce, ke kterému se rovněž nedostavil žalovaný, a to bez řádné a včasné omluvy, přičemž se k žalobě nevyjádřil. Soud proto za splnění podmínek uvedených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila dne [datum] ve výši 11 714,22 Kč. Dlužná částka sestávala z čerpané jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč (7 000 Kč mělo být vyplaceno dne [datum] a 1000 Kč dne [datum]), náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč a úroku ve výši 3 984,12 Kč, a to po částečné úhradě částky 1 500 Kč, z níž mělo být započteno na náklady 250 Kč, na úroky 230,10 Kč a na jistinu 1 019,90 Kč. Úvěr měl být vyplácen na bankovní účet č.ú. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného, pod [variabilní symbol], a to do 2 dnů od podání žádosti o čerpání (loan application info). V období od uzavření smlouvy [datum] do zesplatnění [datum] nebyly na účet žalovaného vedený [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] (nově s kódem banky [číslo] namísto [číslo] po zániku společnosti [právnická osoba] dne [datum] v důsledku fůze sloučením se společností [právnická osoba]) připsány od právní předchůdkyně žalobkyně, resp. pod [variabilní symbol], žádné platby (zpráva [právnická osoba] ze dne [datum]). Pohledávka za žalovaným měla být postoupena podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) na žalobkyni, a to na základě smlouvy na opakované postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní jako postupníkem a právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem, konkrétně jedním z dodatků k rámcové smlouvě, přičemž k její specifikaci mělo dojít v příloze pod [číslo] (smlouva na opakovaném postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] právní předchůdkyní žalobkyně. Právní zástupce žalobkyně následně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení, s upozorněním na soudní vymáhání, pokud nedojde k dobrovolné úhradě. Výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky, výzva, podací lístek). 4. Z listin – smlouva o revolvingovém úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, a to s ohledem na chybějící podpis žalovaného pod těmito smluvními dokumenty a z důvodu neprokázání jiného způsobu či formy uzavření úvěrové smlouvy a listin na ni navázaných. Soud nepřihlížel k podání (označenému jako doplnění žalobních tvrzení) ze dne [datum], ani k listinám společně s ním zaslaným (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] a [datum], kopie občanského průkazu žalovaného), protože k jejich zaslání nedošlo žalobkyní ani jejím právním zástupcem, ale z cizí e-mailové adresy [email] bez připojeného elektronického podpisu. 5. Vycházeje z listin citovaných v odstavci 3., tak má soud pouze za zjištěno, že na adresu žalovaného byla zaslána výzva k zaplacení žalované částky, aniž by však z důkazů předložených žalobkyní, a soudem ex offo získaných, vyplynula výplata jakékoliv částky specifikované [variabilní symbol], pod kterým měl být závazkový vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně založen, resp. pod kterým měla být pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně sice předložila smlouvu o revolvingovém úvěru, tato však nebyla opatřena podpisem žalovaného. Vzhledem k tomu, že průběh uzavření smlouvy žalobkyně popsala v žalobních tvrzeních pouze v obecné rovině, byla vyzvána usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 1. září 2023, č. j. 26 C 203/2023-29, aby řádně svá tvrzení ohledně způsobu uzavření smlouvy o úvěru doplnila tak, že náležitě popíše kontraktační proces a označí důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobkyně na výzvu nereagovala. Žalobkyně rovněž neposkytla žádné důkazy, ze kterých by vyplynulo, že skutečně k uzavření smlouvy došlo způsobem popsaným v žalobě, a že žalovaný je osobou, která o poskytnutí úvěru žádala, tedy že u osoby žádající o úvěr distančním způsobem byla náležitě ověřena její totožnost, a že tato osoba/žalovaný skutečně projevila svou vůli být smlouvou o revolvingovém úvěru vázána, zvláště za situace, když v písemné smlouvě absentuje podpis. Žalobkyně, ač disponuje některými údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně byly vyplněny jeho osobní údaje, neprokázala, že o úvěr skutečně požádal žalovaný, o čemž žalovaným nepodepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru nemůže být důkazem. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaný projevil svou vůli být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru za žalobkyní tvrzených podmínek, neprokázala, že jí vznikl nárok na plnění, které z této smlouvy vyplývají. Rovněž žalobkyně neprokázala vznik nároku na zaplacení částky 8 000 Kč, jež měla být vyplacena na účet žalovaného, stejně jako tvrzení o postoupení této pohledávky na ni z právní předchůdkyně, proto jí ani nemohl vzniknout nárok na zaplacení této částky z jiného právního titulu (bezdůvodného obohacení). Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.). 6. Žalovaný byl v řízení úspěšný, proto mu v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. vznikl nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k pasivitě žalovaného po celou dobu řízení mu však nemohly prokazatelně žádné účelně vynaložené náklady řízení vzniknout. Soud tak o nákladech řízení rozhodl výrokem II., že na ně nemá nárok žádný z účastníků řízení.