26 C 25/2023-91 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 872 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [IČO] (dál jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Smlouvou byl žalované poskytnut úvěr 20 000 Kč, který nesplatila, proto dluží 20 872 Kč, tedy mimo nesplacenou jistinu, také úrok. [příjmení] pohledávky za žalovanou je nyní žalobkyně, na kterou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s právní předchůdkyní dne [datum]. 2. Žalobkyně po výzvě soudu doplnila, že k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa], do které se žalovaná zaregistrovala přes webový formulář. Po registraci si zřídila uživatelský profil chráněný heslem a k ověření identifikace uhradila ze svého účtu [bankovní účet], pod [variabilní symbol] dne [datum] verifikační platbu ve výši 0,01 Kč. Následně žalovaná na stejných stránkách do návrhu smlouvy vyplnila potřebné údaje a zaplatila verifikační platbu, čímž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaná na poskytnutém úvěru nic nesplatila, přestože čerpala finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které jí byly na výše uvedený účet vyplaceny dne [datum]. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne [datum]. Jednalo se o rámcovou smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, které byly následně postupovány na žalobkyni jako postupníka průběžně v okamžiku doručení datové pásky postupníkovi na e-mailovou adresu. Předmětná pohledávka byla v seznamu postoupených pohledávek na listu [číslo] označena [číslo] specifikována jménem a příjmením žalované a jejím rodným číslem, výší pohledávky a přiděleným identifikátorem pohledávky [číslo]. 3. Žalobkyně žalobu omezila o 872 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Soud jejímu návrhu vyhověl a v souladu s § 96 o.s.ř. v této části řízení zastavil (výrok I.). 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, protože nedošlo platně k postoupení pohledávky a žalobkyně tak není ve věci aktivně legitimovaná. Poukázala na rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, ve které se smluvní strany dohodly na postupování pohledávek na základě dílčích smluv o postoupení, přičemž rámcová smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Součástí rámcové smlouvy byla příloha [číslo] podle které základní podmínkou postoupení pohledávky bylo stáří pohledávky. Předmětem postoupení mohly být pohledávky jednorázově splatné, jako tomu bylo u předmětné pohledávky, staré [číslo] dní po splatnosti. Vzhledem k datu vzniku předmětné pohledávky [datum] a její splatnosti 30 dnů tak nemohla být platně postoupena podle uvedené rámcové smlouvy účinné do 31. 12. 2021. Žalovaná je tak v nejistotě, kdo je skutečným vlastníkem pohledávky za ní, tedy v nejistotě, komu má hradit. Problémem je rovněž samotná výše pohledávky, protože již bylo částečně hrazeno. 5. Žalobkyně se omluvila z účasti u jednání. K námitkám žalované se nevyjádřila. Soud tedy učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní, z nichž vyplynulo: 6. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou byla žalované poskytnuta na její účet č. [bankovní účet] částka 20 000 Kč s úrokem ve výši 279,83 % ročně, splatná za 30 dnů. Žalovaná se tak zavázala vrátit do [datum] celkem 24 600 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu po potvrzení návrhu smlouvy žalovanou zadáním kódu zaslaném na telefonní [číslo] dne [datum] v 9 hodin 44 minut a 44 sekund. Před uzavřením smlouvy žalovaná ze stejného účtu uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 0,01 Kč dne [datum] jako verifikaci své osoby při zřízení uživatelského profilu. K výplatě částky 20 000 Kč na účet žalované došlo dne [datum] (smlouva o úvěru, výpis z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, sdělení [právnická osoba]). Právní předchůdkyně žalobkyně upomenula žalovanou upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum] k vrácení úvěru (upomínky). 7. Žalobkyně k prokázání své aktivní legitimace předložila smlouvu o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne [datum] jako postupník se svou právní předchůdkyní jako postupitelem. Smlouva byla uzavřena v podobě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek s tím, že jako postupník bude nabývat postupované pohledávky průběžně na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek tak, že 5. den každého kalendářního měsícem jí pošle postupitel e-mailem datovou pásku s datovým souborem, jehož obsahem bude soubor jednotlivých pohledávek, které mají být předmětem jednotlivých dílčích smluv. Okamžikem doručení datové pásky postupníkovi na e-mailovou adresu měla být dílčí smlouva o postoupení pohledávek uzavřena. Mělo se jednat o pohledávky postupitele za svými klienty, jež vznikly či po dobu trvání této smlouvy budou vznikat ze smluv o úvěru uzavíraných mezi postupitelem a jeho klienty. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. K zániku rámcové smlouvy mělo mj. dle článku 8.2 dojít uplynutím času. V příloze [číslo] rámcové smlouvy byly dohodnuty podmínky postupovaných pohledávek, kdy se mohlo jednat mj. o pohledávky splatné jednorázově, které v době postoupení byly [číslo] dnů po splatnosti. Pohledávka za žalovanou měla vyplývat z přiloženého seznamu postoupených pohledávek pod [číslo]. Žalované mělo být postoupení pohledávky oznámeno notifikačním dopisem ze dne [datum] zaslaným právní předchůdkyní žalobkyně, ve kterém je odkazováno na smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], pohledávka měla vyplývat ze smlouvy o úvěru [číslo] její výše měla činit 16 272 Kč. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva, ve které byla pohledávka specifikována výší 16 272 Kč s odkazem smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] (rámcová smlouva o postoupení pohledávek, příloha [číslo] seznam postoupených pohledávek, notifikační oznámení, předžalobní výzva podací lístek č. [anonymizováno]). 8. Soud právně podřadil věc pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). <i>9. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>10. Podle § 1887 o.z., postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.</i> 11. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována, tedy oprávněna k uplatnění nároku vůči žalované soudní cestou. Obecně smlouvou o postoupení pohledávek dochází ke změně v osobě věřitele, kdy do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by zároveň došlo ke změně obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávek dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již samotným uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. zda postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Ke změně v osobě věřitele však může dojít pouze na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní také aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně v uvedeném směru sice v řízení prokázala, že mezi ní jako postupníkem a právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem byla postupní smlouva dne [datum] uzavřena, avšak z ní vyplynulo, že jí nemohlo účinně dojít k postoupení žalobou uplatněné pohledávky za žalovanou, a to s ohledem na skutečnost, že předmětná pohledávka byla dle smluvního ujednání v postupní smlouvě schopna postoupení až po zániku smlouvy o postoupení pohledávek. Konkrétně bylo ve smlouvě o postoupení pohledávek ujednáno, že předmětem postoupení budou pohledávky jednorázově splatné, které v době postoupení budou 150 – 180 dnů po splatnosti. Vzhledem k tomu, že předmětná pohledávka byla splatná až [datum] a k postoupení vhodná nejdříve až [datum], přičemž smlouva o postoupení zanikla dne [datum], nemohlo dojít k jejímu postoupení předmětnou smlouvou. Žalobkyně na tuto skutečnost byla upozorněna a byla vyzvána k nápravě usnesením, na které však nereagovala. 12. Na tomto závěru nemá žádný vliv skutečnost, že se jednalo o rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, protože na základě této rámcové smlouvy byly uzavírány jednotlivé dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, avšak nikoliv po datu [datum], kdy rámcová smlouva pozbyla své účinnosti. Soud nemohl přihl