28 C 22/2023-11 — Okresní soud ve Zlíně

Manželé se společnou žalobou podanou dne [datum] domáhali rozvodu manželství, poněvadž se po citové i lidské stránce zcela odcizili a manželství je již pouze formálním svazkem. Z manželství se děti nenarodily. Z oddacího listu bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřel manželství [celé jméno manžela] [příjmení] [příjmení] před [stát. instituce]. U obou jednalo o manželství prvé. Ze shodných tvrzení obou účastníků k příčinám rozvratu manželství má soud v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád za prokázané, že v posledním roce se mezi nimi začaly projevovat názorové rozdíly na manželské a rodinné soužití a postupně se po citové i lidské stránce zcela odcizili. V důsledku toho se manžel v [anonymizováno] [rok] se odstěhoval ze společné domácnosti a od té doby nedošlo k obnovení společného soužití. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Soud shledal vztahy mezi účastníky hluboce rozvrácené, když v důsledku ztráty vzájemného porozumění a citových vazeb nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za příčinu rozvratu manželství lze považovat rozdílné představy o manželském a rodinném soužití. Za splnění všech zákonných podmínek soud manželství účastníků rozvedl. Podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci se náhrady nákladů řízení vzdali.