36 C 256/2023-56 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] distančním způsobem. Pohledávka představuje jistinu ve výši 15 000 Kč, úrok 12 489 Kč (úrok 5 400 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 589 Kč a poplatek za upomínání 500 Kč), smluvní pokutu ve výši 755,62 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 897,71 Kč. Z žalované jistiny žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení od 28. 4. 2023 do zaplacení. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 755,62 Kč představující smluvní pokutu, částky výši 12 489 Kč představující kapitalizovaný úrok, částky ve výši 1 897,71 představující kapitalizovaný úrok z prodlení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 28. 4. 2023 do 29. 8. 2023. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Žalobkyně tvrdila, že proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do 3 dnů od uzavření smlouvy, přičemž smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaný připojil na tuto smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalovanému na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu původní věřitel přidělil na základě jeho žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedl žalovaný. Následně byly žalovanému na jím uvedený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Dne [datum] došlo na bankovním účtu žalovaného k připsání částky ve výši 15 000 Kč (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, prokázala, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřel. Na přiložené smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] chybí podpis žalovaného, ani z ní není zřejmý jiný způsob její akceptace. Tvrzení, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal a zadáním autorizačního kódu odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru a že ji projevil skutečně žalovaný. Jak bylo konstatováno shora, v řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků. Právní předchůdce žalobkyně tedy žalovanému plnil bez právního důvodu, čímž se žalovaný neoprávněně obohatil a žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, vzniklo právo, aby jí žalovaný vydal to, oč byl ochuzen. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 15 000 Kč a ohledně dalších nároků žalobu zamítl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do deseti dnů po obdržení oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] odeslaným dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu - k dřívějším upomínkám nebyl předložen doklad prokazující jejich odeslání) a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 9. 5. 2023. Splatnost pohledávky nastala desátý den po doručení výzvy, tj. 19. 5. 2023. Ode dne následujícího se tedy žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 20. 5. 2023 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 15 % ročně). Žalobkyně v řízení po částečném zpětvzetí žaloby požadovala úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně za období od 30. 8. 2023 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení v jí požadované (nižší) výši a pouze za jí požadované (kratší) období. Předmětem sporu byla částka 31 286,73 Kč (žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení dle výroku I.) (15 000 + 1 144,40 (11,75% p.a. úrok z prodlení z 15 000 Kč od 28. 4. 2023 do 20. 12. 2023 (vyhlášení rozhodnutí) + 1 897,71 + 12 489 + 755,62), přičemž úspěšný byl ohledně částky 15 545,60 Kč (15 000 + 545,60 (11,75% p.a. úrok z prodlení z částky 15 000 Kč za dobu od 30. 8. 2023 do 20. 12. 2023)), tedy ze 49 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal. Jelikož soudní poplatek za řízení uhrazený žalobkyní nepřesáhl částku 1 000 Kč, soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení soudního poplatku nerozhodoval.