44 C 207/2023-38 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované vydání měřícího zařízení (plynoměr) výrobního čísla [číslo] (dále měřící zařízení). Ve svých žalobních tvrzení uvedla, že měřící zařízení bylo instalováno v souladu s § 71 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon na odběrném místě č. [anonymizována dvě slova], na adrese [adresa žalované] za účelem měření množství odebraného plynu. Plynoměr je ve vlastnictví žalobkyně jako provozovatele distribuční soustavy a v odběrném místě byl osazen dne [datum]. Žalovaná je uživatelkou nemovitosti na adrese odběrného místa. Dne [datum] podal obchodník s plynem společnost [právnická osoba] žádost na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu nezajištěné dodávky, s požadovaným datem ukončení [datum]. Žalobkyně se pokusila opakovaně provést demontáž předmětného měřícího zařízení, avšak žalovaná demontáž neumožnila, ačkoliv byla žalobkyní opakovaně vyzvána. 2. Žalobkyně a žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), když soud shledal, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených důkazů. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil tento skutkový stav: [příjmení] nemovité věci na adrese [adresa žalované], je [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovaná byla minimálně k [datum] uživatelkou této nemovité věci (viz výpis informace o pozemku – nahlížení do katastru nemovitostí, insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ze dne [datum]). Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o připojení k distribuční soustavě [číslo] na závazek žalobkyně připojit odběrné plynové zařízení žalované k distribuční soustavě a zajistit žalované požadovanou kapacitu zemního plynu. V předmětné nemovitosti jako odběrném místě č. [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa žalované] (dále jen„ odběrné místo“) byl osazen plynoměr výrobního čísla [číslo] dne [datum] (viz Smlouva o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne [datum], servisní zakázka [číslo] ze dne [datum], fotografie na č. l. 10). Dne [datum] požádala společnost [právnická osoba] o ukončení distribuce plynu do uvedeného odběrného místa z důvodu nenavazující smlouvy s datem [datum] (viz žádost o ukončení distribuce plynu ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] oznámení o neoprávněném odběru plynu a výzvu k demontáži měřícího zařízení dne [datum], jelikož počínaje dnem [datum] je odběr plynu žalované kvalifikován jako neoprávněná distribuce (viz oznámení o neoprávněném odběru ze dne [datum] a protokol o zaslání listiny). Žalobkyně následně zaslala žalované dne [datum] opětovné oznámení o neoprávněném odběru plynu a výzvu k demontáži měřícího zařízení dne [datum], přičemž znovu uvedla, že počínaje dnem [datum] je odběr plynu žalované kvalifikován jako neoprávněná distribuce (viz oznámení o neoprávněném odběru ze dne [datum] a podací lístek). V odběrném místě došlo k pokusu o demontáž dne [datum] a dne [datum], kdy oba tyto pokusy byly neúspěšné, neboť žalovaná nebyla přítomna (viz servisní zakázka [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou k poslední možnosti řešit neoprávněný odběr a umožnit demontáž měřidla (viz předžalobní výzva [datum] a podací lístek). Žalovaná dosud plynoměr žalobkyni nevydala (viz tvrzení žalobkyně, proti němuž žalovaná nic nenamítala). 4. Z listiny„ Řád provozovatele distribuční soustavy“ soud neučinil žádné skutkové zjištění, když žalobkyně neuvedla žádné tvrzení, jež by chtěla tímto listinným důkazem prokázat. <i>5. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>6. Podle § 71 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, odběr plynu je měřen měřicím zařízením (odst. 1). Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. (odst. 2 věta první). Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení (odst. 6 věta první).</i> <i>7. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.</i> <i>8. Podle § 74 odst. 1 energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu mimo jiné odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl (písm. a)), nebo odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění (písm. b)).</i> <i>9. Podle § 74 odst. 4 energetického zákona je neoprávněnou distribucí plynu mimo jiné využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl (písm. a)), nebo využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení (písm. d)).</i> <i>10. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.</i> 11. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je v rámci své podnikatelské činnosti provozovatelkou distribuční soustavy zemního plynu a v souladu s energetickým zákonem je povinna zajišťovat distribuci nasmlouvaného množství zemního plynu do odběrných míst, a to na základě smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběratelem. Měření množství odebraného plynu probíhá prostřednictvím měřicího zařízení (plynoměru), které je ve vlastnictví žalobkyně jakožto provozovatele distribuční sítě. V odběrném místě, jejímž uživatelem byla žalovaná, bylo v souladu s § 71 odst. 2 věty první energetického zákona nainstalováno měřicí zařízení za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného do odběrného místa. Vzhledem k tomu, že k odběrnému místu byla ke dni [datum] ukončena distribuce plynu na žádost společnosti [právnická osoba] z důvodu ukončení smlouvy o dodávkách plynu, aniž by žalovaná uzavřela novou smlouvu na dodávku plynu, byla distribuce plynu s účinností od [datum] kvalifikována jako neoprávněná distribuce ve smyslu § 74 odst. 4 energetického zákona, která se dle § 74 odst. 6 energetického zákona zakazuje. Žalovaná byla tudíž povinna žalobkyni, které v souladu s § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. energetického zákona náleží právo přístupu k měřicímu zařízení za účelem kontroly odečtu údržby výměny či odebrání tohoto zařízení, umožnit demontáž měřicího zařízení z odběrného místa. Žalobkyně se snažila tohoto zákonného oprávnění využít, leč pro nedostatek součinnosti ze strany žalované nebylo možné demontáž měřicího zařízení provést. Žalobkyně tak využila veškeré své možnosti k ochraně svého vlastnického práva k měřicímu zařízení a domáhá se jeho vydání touto žalobou. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaná měřicí zařízení žalobkyni dobrovolně nevydala, zavázal ji soud v souladu s § 1040 odst. 1 o. z. výrokem I. tohoto rozsudku k povinnosti vydat žalobkyni měřící zařízení za účasti pověřeného zástupce žalobkyně v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, neboť ve věci úspěšné žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů uplatněných související s uplatnění svého práva u soudu. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 2 000 Kč, odměně za zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za dva úkony právní pomoci v plné výši 1 500 Kč za úkon, (převzetí zastoupení, podání žaloby) a jeden úkon ve výši jedné poloviny 750 Kč (jednoduchá výzva k plnění), náhrada hotových výdajů za tři úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a dle § 137 odst. 1 o. s. ř. 21 % DPH ve výši 976,50 Kč Náklady řízení ve výši 7 626,50 Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.