5 C 30/2023-37 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 23. 8. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný měli jednat o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému dne 7. 10. 2020 převodem na jeho účet částku 20 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 postoupila Společnost pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné částky 20 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, kdy prodlení odvíjí od lhůty stanovené žalovanému v předžalobní výzvě ze dne 12. 8. 2022. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Žalobkyně soudu předložila listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“,„ Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce“, kterou měly Společnost a žalovaný uzavřít blíže nezjištěného dne 21. 12. 2018; tato listina není opatřena podpisem žádné ze smluvních stran. Společnost The Pay zaslala z účtu Společnosti dne 7. 10. 2020 na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku 20 000 Kč, VS odpovídající rodnému číslu žalovaného (viz potvrzení o provedené platbě, sdělení Unicredit bank na č. l. 14, výpis z účtu na č. l. 15). Dne 21. 7. 2022 si ujednaly Společnost coby postupitel a společnost [právnická osoba], coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy s účinností ke dni 30. 6. 2022 za úplatu specifikovanou v příloze č. 2 smlouvy (tato příloha nebyla soudu předložena k důkazu); strany se v čl. II.3 smlouvy dohodly, že pokud postupník nezaplatí úplatu za postupované pohledávky v termínu do 20 pracovních dnů ode dne postoupení, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné). V příloze č. 1 byla pod položkou č. 9027987 uvedena pohledávka za žalovaným v aktuální výši 61 045,67 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 vč. přílohy č. 1). Dne 22. 7. 2022 si ujednaly společnost [právnická osoba], coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. 1 této smlouvy s účinností ke dni 30. 6. 2022 za úplatu specifikovanou v příloze č. 2 smlouvy, tj. ve výši 6 503 970,72 Kč; strany se v čl. II.3 smlouvy dohodly, že pokud postupník nezaplatí úplatu za postupované pohledávky v termínu do 3 pracovních dnů ode dne postoupení, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení není účinné). V příloze č. 1 byla pod položkou č. 9027987 uvedena pohledávka za žalovaným v aktuální výši 61 045,67 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2022 vč. přílohy č. 1). 4. Dopisem ze dne 12. 8. 2022, který se dostal do sféry žalovaného dne 15. 8. 2022, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 75 129,67 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, podací lístek, informace o zásilce na č. l. 21); přílohou dopisu bylo oznámení o postoupení pohledávky ze Společnosti na žalobkyni, kterou vyhotovil [titul] [jméno] [příjmení] (viz oznámení o postoupení pohledávky); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). 5. Usnesením ze dne 3. 2. 2023, č. j. 5 C 30/2023-11, vyzval soud žalobkyni mj. k doplnění tvrzení, zda, kdy a jakým způsobem došlo k zaplacení úplaty za postupované pohledávky, které bylo podmínkou účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek; žalobkyně na výzvu reagovala tak, že ve skutečnosti došlo nejprve k postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba], která následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným byla dostatečně ve smlouvě identifikována, současně je patrná výše úplaty za postupované pohledávky, kdy úplata za postoupení pohledávek byl zaplacena, takže účinky smlouvy nastaly; k prokázání tvrzení, že došlo k zaplacení úplaty dle obou smluv o postoupení pohledávek však nenavrhla žalobkyně žádný důkaz, jednání konaného dne 27. 2. 2023 se pak nezúčastnila, čímž se ochudila o možnost být případně ještě ústně poučena o povinnosti učinit příslušný důkazní návrh ohledně zaplacení úplaty. Soudu proto nezbylo než po právní rovině uzavřít, že k zaplacení úplaty za postupované pohledávky ze strany společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], jak vyžadovala smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022, resp. ze strany žalobkyně, jak vyžadovala smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2022, nedošlo. <b>Právní posouzení věci</b> 6. Nejprve se soud zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Soud předesílá, že nelze uplatnit judikatorní závěry, které se vytvořily k úpravě postoupení pohledávky dle § 524 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, podle níž k závěru o aktivní věcné legitimaci postupníka postačuje prokázání notifikace dlužníka postupitelem (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08), neboť právní úprava doznala v tomto ohledu určité změny. Aktivní věcná legitimace založená postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je odvislá od platné smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi postupitelem a postupníkem. Aby však tato smlouva nabyla účinků vůči dlužníkovi, je nezbytné, aby postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno postupitelem nebo prokázáno dlužníkem. Notifikace ze strany postupitele má pro dlužníka ten význam, že v důvěře ve správnost jeho oznámení má poskytnout plnění osobě odlišné od dlužníka (postupníkovi), který je rovněž oprávněn přijmout plnění; z této notifikace ovšem nelze ještě dovodit, že by byl postupník toliko na základě oznámení postupitele o postoupení pohledávky oprávněn vymáhat po dlužníkovi plnění bez ohledu na skutečnost, zdali smlouva o postoupení pohledávky byla řádně uzavřena a je platná, či nikoliv. Je tedy nezbytné odlišovat právo přijmout plnění s účinky i pro (původního) věřitele (postupitele) od práva vymáhat po dlužníkovi splnění práva (srovnej např. Horák, P. Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, Právní rozhledy, 23-24 2017, s. 810 a násl. či Handlar, J. in Pražák, Z., Fiala, J., Hadlar, J., a kol. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: Komentář k § 1721–2893 podle stavu k 1. 4. 2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. 1. vydání. Praha: Leges, 2017, Komentář k § 1882). 7. Žalobkyně svou aktivní věcnou legitimaci odvíjela od toho, že Společnost postoupila na společnost [anonymizováno] [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2022 a následně společnost [anonymizováno] [právnická osoba] postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2022. V řízení bylo prokázáno uzavření obou smluv o postoupení pohledávek, stejně jako bylo prokázáno, že v příloze č. 1 těchto smluv byla uvedena pohledávka ze Smlouvy (tuto soud posoudil podle svého obsahu jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z.), nebylo však prokázáno, že by společnost [anonymizováno] [právnická osoba], resp. následně žalobkyně řádně a včas zaplatily sjednanou úplatu za postupované pohledávky. Tato skutečnost je přitom pro postoupení pohledávek zcela zásadní, neboť smluvní strany se vždy v čl. II.3 smlouvy o postoupení pohledávek dohodly na tom, že pokud postupník nezaplatí úplatu za postupované pohledávky ve sjednaném termínu, k postoupení pohledávek nedojde (postoupení nebude účinné). Jinými slovy řečeno, byť došlo k uzavření smluv o postoupení pohledávky za žalovaným, pro neprokázání zaplacení úplaty nemohl soud považovat postoupení pohledávky za účinné, na čemž ničeho nemění ani oznámení o postoupení pohledávky. Za dané situace tedy nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována k uplatnění žalobou uplatněných nároků, a proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). 8. Žalovaný byla zcela procesně úspěšný, má tedy podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný však účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají z obsahu spisu, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).