11 C 197/2023-104 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedeným nemovitým věcem, protože tyto nemovitosti dlouhodobě neužívá a nadále již nechce setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými. Opakovaně se na žalované obracel s žádostí o zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví, a to prodejem těchto nemovitostí, neboť má za to, že rozdělení nemovitostí není bez snížení jejich hodnoty možné a zároveň žalované odmítají žalobci vyplatit jeho spoluvlastnický podíl.2. Žalované s návrhem žalobce na zrušení spoluvlastnictví a prodej nemovitostí ve veřejné dražbě nesouhlasily. Uvedly, že žalobce s 1. žalovanou během řízení o schválení smíru ve věci vypořádání jejich společného jmění manželů uzavřeli dohodu, ve které se žalobce zavázal, že do , datum, nebude se svým podílem na uvedených nemovitostech nakládat a že náklady spojené s nemovitostmi bude do , datum, hradit 1. žalovaná. Jelikož tato dohoda nemohla být dle právních zástupců žalobce a 1. žalované předmětem řízení o schválení smíru, neuzavřeli ji písemně, ale na jejím znění se shodli v rámci jejich emailové komunikace, na niž žalované odkázaly. Vzhledem k existenci této dohody považují tedy žalované žalobu žalobce jako předčasnou a navrhly její zamítnutí.3. Jak bylo zjištěno, Okresní soud ve , adresa, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , schválil smír, jehož obsahem je vypořádání zaniklého společného jmění manželů žalobce a 1. žalované a dle kterého se tito stali vlastníky spoluvlastnického podílu každý ve výši id. 1/3 k pozemku parc. č. st. 391, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 211, rodinný dům, dále pozemkům parc. č. 1610/1, zahrada, parc. č. 1610/3, zahrada, parc. č. 1611/1, zahrada, a parc. č. 1611/2, zahrada, vše zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, (viz citované rozhodnutí). Z LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce, 1. žalovaná a 2. žalovaná jsou vlastníky podílu každý ve výši id. 1/3 pozemku parc. č. st. 391, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 211, rodinný dům, dále pozemků parc. č. 1610/1, zahrada, parc. č. 1610/3, zahrada, parc. č. 1611/1, zahrada, a parc. č. 1611/2, zahrada, vše v katastrálním území a obci , adresa, (viz výpis z Katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro LV č. , hodnota, ).4. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.5. Podle § 1141 o. z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků.6. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 o. z.).7. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.8. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.9. Žalobce nemá nadále zájem setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovanými, k dohodě o zrušení spoluvlastnictví mezi nimi nedošlo, proto požádal soud o jeho zrušení a jako způsob vypořádání navrhl prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Žalované se zrušením spoluvlastnictví nesouhlasily, odkazovaly na existenci dohody účastníků, dle které se žalobce zavázal, že nebude do , datum, se svým spoluvlastnictvím podílem nakládat.10. Na prvním místě při respektování obecné zásady soukromého práva citované v § 3 odst. 2 písm. d) o. z., že „daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny“, se soud zabýval otázkou, zda dohoda mezi účastníky, na jejíž existenci poukazovaly žalované, byla uzavřena a případně zda byla uzavřena platně.11. Během řízení vedeného u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , jehož předmětem bylo vypořádání společného jmění manželů žalobce a 1. žalované, probíhala mezi účastníky a jejich právními zástupci komunikace (zejména emailová komunikace), která směřovala k uzavření smíru. Během této komunikace, konkrétně v emailu žalobce ze dne , datum, adresovaném 1. žalované a oběma jejich právním zástupcům, žalobce navrhl jako součást schvalovaného smíru podmínku, že do , datum, neponese žádné náklady související s předmětnými nemovitostmi a současně, že stav těchto nemovitostí zůstane do , datum, shodný jako v den této komunikace (tj. , datum, ); právní zástupkyně 1. žalované svou odpovědí z téhož dne odkázala co se týká užívání předmětných nemovitostí na další dohodu, která nebude součástí schvalovaného smíru, právní zástupce žalobce sdělil účastníkům emailové komunikace totéž, tedy že dohodu o užívání nemovitých věcí nelze řešit prostřednictvím schvalovaného smíru, a navíc poukázal na existenci dalšího spoluvlastníka, nyní 2. žalované, která nebyla účastníkem uvedeného řízení.12. Žalobce tedy v emailu ze dne , datum, navrhl 1. žalované způsob užívání nemovitostí, jichž jsou spoluvlastníky každý podílem id. 1/, právnická osoba, předložených listinných důkazů, zejména z citované emailové komunikace účastníků a jejich právních zástupců, z obsahu spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, a také ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, (právního zástupce žalobce v řízení o vypořádání společného jmění manželů sp. zn. , spisová značka, ) však nebylo zjištěno, že by žalované jakožto další spoluvlastníce předmětných nemovitostí návrh žalobce přijaly. Pouhý návrh, který byl ostatně později v další komunikaci vedené mezi žalobcem a 1. žalovanou popřen dalším oznámením žalobce o tom, že na prodeji nemovitosti bude trvat, nelze považovat za právní jednání, kterým by měli být účastníci jakkoliv vázáni. Žádná zavazující dohoda mezi účastníky o způsobu a době užívání předmětných nemovitostí uzavřena nebyla. Navíc ani nelze odhlédnout od skutečnosti, že řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, se týkalo vypořádání společného jmění manželů žalobce a 1. žalované, jehož účastníkem nebyla 2. žalovaná, proto, i kdyby žalobce s 1. žalovanou nějakou dohodu o užívání předmětných nemovitostí uzavřeli, nebyla by tato uzavřena platně, neboť by absentoval souhlas 2. žalované jakožto třetího spoluvlastníka uvedených nemovitostí. Z těchto důvodů soud námitce 1. žalované týkající se závazku žalobce nenakládat s předmětnými nemovitostmi do , datum, nevyhověl a v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků pokračoval.13. Žalobce svojí žalobou vyjádřil vůli nadále nesetrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými, bylo tedy na místě, aby soud spoluvlastnictví účastníků zrušil (§ 1140 o. z.), když nebylo prokázáno, že by bylo žalobcem takto činěno v nevhodnou dobu či jen k újmě některé ze žalovaných. Žalobce s žalovanými opakovaně komunikoval o prodeji předmětných nemovitostí a žalované samy s případnými kupci jednaly (viz vyjádření žalovaných ze dne , datum, a ze dne , datum, , sdělení 1. žalované při jednání soudu dne , datum, ).14. Co se týká způsobu vypořádání spoluvlastnictví, citovaná ustanovení zákona zakotvují jako prioritní způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví rozdělení společné věci, je-li to ovšem dobře možné. Proto soud posuzoval nejprve možností rozdělení uvedených nemovitostí.15. Žalobce s rozdělením nemovitostí nesouhlasil, na výzvu soudu sdělil, že přístupová cesta k uvedené stavbě, rodinnému domu, je jen jedna, v domě je k dispozici pouze jedna kotelna, jeden elektrický obvod, jedno vodoinstalační vedení a jeden odpadový septik. Pro žalobce je neakceptovatelné, aby k těmto zařízením měl přístup pouze některý ze spoluvlastníků. Případné rozdělení by vyžadovalo rozsáhlé investice, a i tak by určité části domu zůstaly společné. Se žalovanými se nebyl schopen dohodnout ani na základních platbách za energie, soužití se žalovanými bylo podle něj vždy komplikované, opakovaně byla na místo volána hlídka policie. Žalobce také uvedl, že nemá zájem předmětné nemovitosti nabýt do svého výlučného vlastnictví.16. Žalované ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedly, že předmětné nemovitosti dle jejich názoru lze rozdělit a také projevily zájem o podíl žalobce za částku , částka, . Na tomto svém stanovisku však nesetrvaly. Nakonec žalované odkázaly na shora uvedenou dohodu ohledně užívání nemovitostí až do , datum, a požadovaly spoluvlastnictví zachovat.17. Z obsahu znaleckých posudků zpracovaných v rámci řízení vedeného u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že pozemek parc. č.