19 C 324/2022-192 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 201/2020 domáhaly jednak toho, aby soud žalované uložil povinnost vyklidit a předat jim byt nacházející se v domě č. p. , adresa, , který je součástí pozemku , pozemek, a , pozemek, zapsaných , katastrální úřad, na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném pro obec a katastrální území , obec, s přestavky domu č. p. , adresa, na pozemcích , pozemek, a , pozemek, , přičemž tento byt se prostorově nachází zejména na ploše pozemku , pozemek, , v prvním a druhém podlaží domu č. p. , adresa, , jeho vchod vstupními dveřmi je situovaný v pravé zdi domu č. p. , adresa, při pohledu od veřejné silnice a je situovaný pod úrovní terénu a přístupný po schůdcích, přičemž sestává v 1. podlaží z chodby nacházející se za vstupními dveřmi, WC, koupelny a jednoho pokoje, samostatné místnosti s plynovým kotlem a rozvody topení a teplé vody, schodiště vedoucího do 2. podlaží a ve 2. podlaží sestává z kuchyně, pokoje a balkonového vnějšího prostoru (dále jen „předmětný zadní byt“) a dále toho, aby soud žalované uložil uvést uvedený byt do předchozího stavu.2. Usnesením č. j. 19 C 201/2020-309 ze dne 9. 9. 2022 soud vyloučil k samostatnému řízení nárok, kterým se žalobkyně domáhaly toho, aby žalovaná byla povinna uvést předmětný zadní byt do předchozího stavu způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení s tím, že dokazování ohledně těchto nároků si vyžaduje další upřesnění petitu a další dokazování. Toto usnesení nabylo právní moci dne 22. 9. 2022.3. Žalobu, pokud jde o nárok na vyklizení žalované z předmětného zadního bytu, žalobkyně odůvodnily tím, že jsou spoluvlastnicemi každá k ideálně ½ nemovitostí pozemku , pozemek, zastavěná plocha a nádvoří, jejichž součástí je stavba , adresa, , pozemku , pozemek, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.ev., bydlení a , pozemek, zahrada. Otec žalobkyně a) a bývalý manžel žalobkyně b) , jméno FO, , měl na základě Darovací smlouvy a Smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 16. 2. 1997 schválené rozsudkem OS ve Zlíně č. j. 14 Nc 39/97-11 ze dne 9. 4. 1997, zřízeno věcné břemeno práva doživotního užívání volných podkrovních místností domu č. p. , adresa, . Manželství žalobkyně b) a , jméno FO, ale bylo rozvedeno a do domu č. p. , adresa, se za , jméno FO, nastěhovala žalovaná a začala tam s ním bydlet a v roce 2000 se za něho i provdala. V roce 2008 , jméno FO, a žalovaná provedli bez svolení žalobkyně a) jako tehdejší majitelky domu uvnitř domu č. p. , adresa, řadu nepovolených úprav, kdy v tzv. přístavbě tohoto domu fakticky zřídili zadní bytovou jednotku. Žalovaná předmětný zadní byt užívala z titulu svého manželství s , jméno FO, , měla tam zřízeno i trvalé bydliště a užívala ho blíže neurčenou dobu i po jeho smrti dne , datum, . Když po smrti , jméno FO, v dubnu 2016 žalobkyně a) do tohoto zadního bytu vstoupila, tak zjistila, že byt je ve slušném stavu, o čemž byla pořízena i fotodokumentace. Po datu 16. 4. 2016 již žalobkyně neměly možnost do zadního bytu vstoupit, neboť žalovaná, která získala darem od svého manžela , jméno FO, pozemek , pozemek, , který obklopuje zvenčí dům č. p. , adresa, , jim to neumožnila. Předmětný zadní byt žalovaná nevyklidila, nepředala jim ho a nepředala jim ani klíče od tohoto zadního bytu. Ani jim nikdy neoznámila, že se ze zadního bytu stěhuje. Když ji o předání tohoto zadního bytu a předání klíčů žádaly, tak to nikdy neučinila. V květnu 2016 žalobkyně a) povolala zámečníka a nechala odvrtat zámek od balkonových dveří zadního bytu a osadila ho novým zámkem. Někdo od žalované tam ale přišel a žalobkyni a) i se zámečníkem vyhnal. A i když žalobkyně a) měla k dispozici klíče od balkonových dveří, neměla do zadního bytu přístup přes pozemek žalované. Obě žalobkyně pak předmětný zadní byt navštívily až 22. 7. 2017, kdy se do bytu dostaly s revizním technikem na plynové a vodovodní rozvody a s příslušníky Policie ČR, a přitom zjistily, že byt je poškozený (vytrhaná elektřina, odpojený plyn, uřezané trubky plynového potrubí, zatečené zdivo). Jinak tento zadní byt vypadal tak, že tam nebyl žádný nábytek, žádné vybavení bytu, ani osobní věci. Žalobkyně a) se pak do zadního bytu dostala ještě dne 28. 11. 2019 v rámci ohledání na místě samém ve věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 147/2017. Naposledy pak tam byla žalobkyně b) při ohledání předmětného zadního bytu znalcem , jméno FO, prováděným ve stejné věci.4. Žalovaná s žalobou na vyklizení nesouhlasila s tím, že zadní byt neužívá, opustila ho tři dny po pohřbu manžela. I z fotografií, které pořídil manžel žalobkyně a) dne 16. 4. 2016, je zřejmé, že se odtud stěhovala a měla tam sbalené svoje osobní věci. Když byt dne 16. 4. 2016 opouštěla, byl vyklizený, žádný nábytek ani vybavení bytu, ani osobní věci, tam neměla. Nebylo tam ani žádné poškození bytu jako odřezané trubky, topení nebo vodovodu, vytrhaná elektřina, ani žádné jiné poškození. Ten den tam byla i žalobkyně a) a její manžel a žalobkyně a) ji vyzvala, ať odtud vypadne. Oboje klíče od zadní bytové jednotky předala nájemnici domu č. p. , adresa, paní , jméno FO, . To, že až se odstěhuje, má dát klíče paní , jméno FO, , jí řekla přímo žalobkyně a). Od té doby, co se odstěhovala, v tomto zadním bytě nebyla a kdo ho poškodil, neví. Po odstěhování ještě odhlásila ze zadního bytu elektřinu a plyn, aby to nemusela platit. Již cca 14 dní poté, co se ze zadního bytu odstěhovala, zjistila, že vchodové dveře přes sklep do zadního bytu mají odvrtaný zámek, což nahlásila i policii. Zámek měla odvrtat žalobkyně a) se zámečníkem.5. Soud o žalobě na vyklizení rozhodl rozsudkem č. j. 19 C 201/2020 ze dne 9. 9. 2022, kterým žalobu o vyklizení v celém rozsahu zamítl (výrok I.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že na ně nemá žádná z účastnic právo (výrok II.). Tento rozsudek nabyl právní moci dne 2. 11. 2022. Soud přitom vyšel z provedeného dokazování, ze kterého vyplynulo, že žalovaná předmětný zadní byt vyklidila již v dubnu 2016, klíče od bytu předala sousedce paní , jméno FO, . Podle účastnické výpovědi žalobkyně a) byl zadní byt totálně prázdný v květnu 2016. To, že tento zadní byt je vyklizený a prázdný, bylo zdokumentováno i fotografiemi z data 22. 7. 2017 a také při ohledání na místě samém dne 16. 3. 2022. Žalovaná tedy do vlastnického práva žalobkyň k domu č. p. 669 nijak nezasahuje a není tedy v tomto sporu pasivně legitimována. Na shora uvedeném nemění nic ani ta skutečnost, že žalovaná i po vyklizení bytu, byla v domě č. p. 669 dál hlášena k trvalému pobytu a tuto adresu uváděla i při styku se státními orgány. Jedná se totiž pouze o evidenční údaj, který neznamená, že žalovaná předmětný zadní byt užívala. Stejně tak na tom nemění nic ta skutečnost, že v zadní bytové jednotce zůstal koberec, který tam žalovaná zapomněla, nicméně si ho už nenárokuje a tento koberec jen fakticky nahrazuje původní koberec, který tam byl už před tím, než se tam žalovaná nastěhovala. Žaloba na vyklizení tudíž nemohla být úspěšná a soud jí zamítl.6. Pokud jde o vyloučenou část žaloby, která se týkala uvedení zadní bytové jednotky do původního stavu, tak tuto část žaloby žalobkyně odůvodnily tím, že žalobkyně a) vstoupila do zadní bytové jednotky po smrti svého otce v dubnu 2016. Zadní bytová jednotka byla v té době ve velice slušném stavu, zdi byly čisté a suché, omítky nepoškozené, nátěry dveří byly v dobrém stavu. Veškerá elektroinstalace byla kompletní, včetně rozvodů elektřiny, zásuvek a vypínačů. Následně do zadní bytové jednotky neměly přístup, neboť přes dům to není možné, neboť žalovaná a její bývalý manžel , jméno FO, již v minulosti přístup do zadní bytové jednotky z domu zazdili. Přes svůj pozemek je tam žalovaná rovněž nepustila a tím, že zatarasila dveře vedoucí do zadní bytové jednotky ze dvorku, jim fakticky přístup do této bytové jednotky znemožnila. Nikdy jim přitom zadní bytovou jednotku nepředala a nepředala jim od ní ani klíče. Když do zadní bytové jednotky vstoupily dne 22. 7. 2017, tak zjistily, že byt je značně poškozený, což se týká výmaleb, omítek, elektroinstalace. Poškozené byly i přípojky vody, elektřiny a plynu. Po žalované požadují, aby byt uvedla do stavu obvyklého opotřebení, v jakém byl ještě v dubnu 2016. Vychází přitom z toho, že uživatel bytu je povinen vlastníkovi oznámit ukončení užívání a vrátit mu byt ve stavu obvyklého opotřebení. Současně platí i to, že nebezpečí škody na věci nese uživatel až do doby předání bytu do dispozice vlastníka. Kromě toho podle nich existuje dokonce obecná zásada, že uživatel při skončení užívání věcí odevzdá věc ve stavu obvyklého opotřebení, a právě toho se po žalované domáhají. V průběhu řízení si žalobkyně nechaly vypracovat znalecký posudek znalce , jméno FO, , který v zadní bytové jednotce zjistil řadu vad týkajících se výmalby, omítek, digestoře, elektroinstalace, dveří, trubek na odpady, vodu a plyn, podlahových krytin, plynového kotle, přípojky elektřiny a vodovodní přípojky. V návaznosti na to podáním ze dne 25. 6. 2023 změnily žal