26 C 238/2023-48 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč, představující žalované poskytnutou jistinu úvěru, a to společně s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO] (původně jako credit [právnická osoba]), sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši 20 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] kterou právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou distančním způsobem prostřednictvím internetové sítě. Pohledávka byla následně postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ spol. [právnická osoba]“), a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která následně byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná byla neúspěšně žalobkyní vyzvána, před podáním žaloby, k vrácení dlužné částky. 2. Žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím věci bez nutnosti nařízení jednání, a to za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: Dne [datum] byla prostřednictvím platební brány ThePay vyplacena částka 20 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], který žalovaná označila jako svůj bankovní účet ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl poskytnut s měsíční úrokovou sazbou 40 % Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že byly dohodnuty pouze pravidelné měsíční splátky úroku z úvěru ve výši úroku za období od předcházejícího dne splatnosti. Celková částka byla splatná do měsíce ode dne, kdy byla žalovaná věřitelem o vrácení požádána (viz smlouva o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce verze [číslo], potvrzení o provedené platbě). Dne [datum] byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána částka 20 000 Kč (viz zpráva [právnická osoba] ze dne [datum]). Dne [datum] odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, kde ji vyzvala k úhradě částky 58 835,45 Kč a k náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 13 648 Kč, a to do tří dnů, na bankovní účet uvedený ve výzvě (předžalobní výzva, podací lístek). 4. Z listin: dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené mezi spol. [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z její přílohy [číslo] – seznamu vadných pohledávek, její přílohy [číslo] – seznamu nových pohledávek, jež neobsahovaly předmětnou pohledávku za žalovanou, ani z dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a spol. [právnická osoba] jako postupníkem, či jejích příloh v podobě seznamu postoupených pohledávek, jenž rovněž nezahrnoval předmětnou pohledávku za žalovanou, neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění. [příjmení] závěr potom soud učinil u listiny„ oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne [datum], kdy na ní zcela absentuje podpis nebo razítko osoby oprávněné jednat za právní předchůdkyni žalobkyně. 5. Právně soud věc podřadil pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). 6. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se po právní stránce nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Smlouvou o postoupení pohledávky dle § 1879 a § 1887 občanského zákoníku dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi ní jako postupníkem a spol. [právnická osoba], příp. právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], jako postupitelem, byla uzavřena postupní smlouva, na základě níž by byla účinně postoupena žalobou uplatněná pohledávka. Předložené postupní smlouvy v přílohách obsahovaly seznamy pohledávek, jež jimi byly postoupeny, avšak nezahrnovaly předmětnou pohledávku za žalovanou. 7. Žalobkyně tak své tvrzení, že je vlastnicí žalované pohledávky za žalovanou neprokázala, a to ani po poučení a výzvě ze strany soudu. Soud proto po provedeném dokazování uzavřel, že na žalobkyni nemohlo být také řádně postoupeno právo na aktivní věcnou legitimaci k úspěšnému vymáhání v žalobě uplatněného nároku. 8. Na řádné uzavření postupní smlouvy pak soud nemohl usuzovat ani z notifikace postoupení pohledávky ze dne [datum], neboť tento dokument není opatřen podpisem postupitele, resp. osoby jednatele oprávněného, dle zápisu v obchodním rejstříku, v té době, za právní předchůdkyni žalobkyně jednat. Současně nebylo žalobkyní tvrzeno (ani prokázáno), kdo je, mimo zapsaného jednatele, oprávněným subjektem k jednání za postupitele ohledně notifikace postoupení. 9. Soudu tedy nezbylo než učinit závěr, že nastoupení účinků postoupení žalované pohledávky žalobkyní prokázáno v řízení nebylo, proto musel rozhodnout v neprospěch žalobkyně, a tento nárok s odkazem na výše uvedené zamítnout. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, když žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, proto by jí v plném rozsahu vůči žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k obraně jejího práva v řízení. Jelikož z obsahu spisového materiálu nebylo zjištěno, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, soud rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků.