35 C 291/2023-20 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 19. 12. 2023 domáhala, aby žalovanému byla stanovena povinnost platit k rukám žalobce výživné na zletilou [jméno] [příjmení], [datum narození], s účinností od 3. 4. 2023 ve výši 1 200 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem [název soudu] ze dne 24. 5. 2018, č.j. [spisová značka], byla [jméno] [příjmení] svěřena do pěstounské péče babičky [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] požádala žalobce o přiznání dávky státní sociální podpory – zaopatřovací příspěvek opakující. Tento příspěvek jí byl přiznán ode dne 3. 4. 2023 ve výši 7 001 Kč a ode dne 1. 6. 2023 byl snížen na částku 6 458 Kč. [jméno] [příjmení] se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na Střední škole [právnická osoba] ve [obec]. S odkazem na § 50u zák. č. 359/1996 Sb., podle kterého náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek, přechází právo mladého dospělého na výživné na žalobkyni. Žalobkyně tak dovozuje vyživovací povinnost žalovaného jako otce [jméno] [příjmení], přičemž nárok na výživné přešel na žalobkyni ode dne 3. 4. 2023, od kterého je [jméno] [příjmení] vyplácen zaopatřovací příspěvek. Žalovaný nemá další vyživovací povinnost, není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, není evidován jako pojištěnec zaměstnavatele, není veden jako osoba samostatně výdělečně činná ani nepobírá nemocenské a důchodové dávky. Žalobkyně se domnívá, že by otec mohl pracovat s výdělkem alespoň ve výši minimální mzdy, který v toce 2023 činí 15 371 Kč čistého. Částka 1 200 Kč výživného je tak s ohledem na výši žalobkyní vyplácené dávky a potřeby zletilé [jméno] [příjmení] symbolická. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 2. Soud provedl dokazování rozsudkem [název soudu] ze dne 24. 5. 2018, č.j. [spisová značka], potvrzením o studiu [jméno] [příjmení] vystaveným dne 22. 2. 2023 a 3. 10. 2023 (o studiu v 3 ročníku), rozhodnutím žalobce ze dne 26. 6. 2023 [číslo jednací] a rozhodnutí žalobce ze dne 2. 5. 2023, [číslo jednací], přehledem dávek vyplacených žalobcem [jméno] [příjmení] a zpráva [stát. instituce], vyšel ze skutečností známých mu z jeho úřední činnosti ve vztahu k minimální mzdě a dospěl k závěru o skutkovém stavu shodnému s tím, jak je popsán v žalobě, na který tak pro stručnost odkazuje. <b>Právní posouzení věci</b> <i>3. Podle § 961 odst. 1 o. z. svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte.</i> <i>4. Podle § 961 odst. 2 o. z. náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítětem stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a hospodaření s výživným.</i> <i>5. Podle zák. č. 359/1999 o sociálně právní ochraně dětí (dále jen„ ZSPO“)</i> <i>§ 50b odst. 1 zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak,</i> <i>a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň</i> <i>3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany,</i> <i>12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku,</i> <i>b) je nezaopatřeným dítětem,</i> <i>c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a</i> <i>d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.</i> <i>6. § 50u odst. 1 náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému;</i> <i>7. § 50u odst. 2 je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.</i> 8. Svěření dítěte do pěstounské péče neznamená zánik vyživovací povinnosti rodičů. Ti nadále musí hradit výživné na dítě. Mění se jen způsob úhrady výživného. Pokud výživné rodičům není rozhodnutím o svěření dítěte do pěstounské či předpěstounské péče stanoveno, podává krajská pobočka úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, a pokud povinná osoba neplatí stanovené výživné, podává návrh na výkon rozhodnutí (§ 50u odst. 2 ZSPO). 9. S ohledem na skutečnost, že výkon pěstounské péče je podporován dávkami pěstounské péče (§ 47e a násl. ZSPO), které vyplácí úřad práce, přechází nárok dítěte na výživné na stát. Jde o případ legální cese. Výživné není plněno k rukám pěstouna, pěstoun nemusí výživné ani vymáhat, potřeby dítěte jsou zajištěny dávkou pěstounské péče – zaopatřovacím příspěvkem. Nárok na tuto dávku má zletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče. Vyplácí se k rukám oprávněné osoby. 10. S ohledem na shora uvedené je nutno uzavřít, že jsou dány podmínky přechodu nároku na výživné ze [jméno] [příjmení] na žalobkyni, která [jméno] [příjmení] od 3. 4. 2023 vyplácí zaopatřovací příspěvek. Povinným k placení výživného pak je žalovaný jako otec žalobkyně. 11. Při stanovení výše výživného soud neměl k dispozici žádné konkrétní údaje o současné sociální, majetkové, výdělkové situaci žalovaného, které by soudu poskytl sám žalovaný. Mohl vyjít ze skutečností zjistitelných z vlastní činnosti a zpráv předložených žalobkyní opatřených od úřadů státní správy. Nemá-li žalovaný žádný prokázaný příjem, když není nezaměstnaný (není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání), ale ani není nikde veden jako zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná, ani nepobírá dávky nemocenského nebo důchodového pojištění, pak lze ve shodě se žalobkyní uzavřít, že žalovaný by mohl pracovat s výdělkem alespoň minimální mzdy, která v roce 2023 činila 15 371 Kč čistého. 12. Výživné ve výši 1 200 Kč měsíčně tak pouze symbolickým příspěvkem na výživu [jméno] [příjmení], která vzhledem k věku má již potřeby dospělé ženy a nároky na její výživu, ošacení, úhradu běžných potřeb jakož i úhradu nákladů spojených se studiem na střední škole, jsou vysoké. 13. Po posouzení všech shora rozebraných skutečností tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a stanovil žalovanému výživné, jehož výši a podmínky splatnosti stanovil (odst. I. výroku), a to s účinností ode dne 3. 4. 2023, od kterého žalobkyně vyplácí [jméno] [příjmení] zaopatřovací příspěvek a od kterého tak nárok na výživné přešel ze [jméno] [příjmení] na žalobkyni. 14. K datu vyhlášení rozhodnutí bylo splatné již výživné i za leden 2024, když splatnost výživného byla stanovena do 1. dne v měsíci předem. Za dobu od 3. 4. 2023 do 31. 1. 2024 tedy na výživném vznikl dluh, který je žalovaný žalobkyni povinen doplatit. V dubnu 2023 činil nárok na výživné částku 40 Kč denně (při částce 1 200 Kč měsíčně a počtu 30 dnů v měsíci). Za dobu od 3. 4. 2023 do 30. 4. 2023, tedy za dobu 28 dnů, má činí výživné částku ve výši 1 120 Kč. Za další období od května 2023 do ledna 2024, tedy období 9 měsíců à 1 200 Kč činí dlužné výživné 10 800 Kč. Doplatek na výživném tedy činí částku 11 920 Kč, kterou k návrhu žalobkyně soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o.s.ř. umožnil žalobkyni zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výši a splatnost stanovil (odst. II. výroku). <b>Náklady řízení a soudní poplatek</b> 15. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 ods.t 1 o.s.ř. přísluší právo na plnou náhradu řízení účelně vynaložených k uplatnění jejího práva, které podle obsahu spisu tvoří pouze jeden režijní paušál po 300 Kč za písemné podání žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 300 Kč (výrok II.). 16. Žalobkyně je v řízení osvobozena od placení soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 549/91 Sb. Podle § 3 citované vyhlášky je-li navrhovatel v řízení osvobozen od placení