36 C 44/2024-67 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se domáhal vrácení přeplatku na výživném na syny , Anonymizováno, a , jméno FO, za období , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Rozsudky zdejšího soudu v opatrovnickém řízení vedeném pod sp. zn., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byla žalobci uložena povinnost přispívat na výživu nezletilého syna , Anonymizováno, , narozeného , datum, , počínaje , datum, částkou , částka, měsíčně a počínaje , datum, částkou , částka, měsíčně a na výživu nezletilého syna , jméno FO, , narozeného , datum, , počínaje , datum, částkou , částka, a počínaje , datum, částkou , částka, měsíčně. V žalovaném období , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobci výživné na syny jednak srážel zaměstnavatel ze mzdy, přičemž srážkami ze mzdy bylo uhrazeno jednak běžné výživné na oba syny za období , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, v souhrnné výši , částka, , jednak byl uhrazen i dluh na výživném ve výši , částka, . V období březen , Anonymizováno, až březen , Anonymizováno, zasílal žalobce výživné na syny i poštou, přičemž uhradil dalších , částka, . Doplatil tak dluh na výživném ve výši , částka, a částkou , částka, (130 400 – 66 499,10) výživné přeplatil. Synové jsou nezletilí, výživné bylo hrazeno k rukám jejich matky – žalované -, která s ním disponovala a věděla, že je placeno více, než je stanoveno soudním rozhodnutím. Namísto aby žalobce na přeplatky upozornila, záměrně si je bez právního důvodu ponechala, čímž se bezdůvodně obohatila. Přeplaceného výživného se tak žalobce domáhal z titulu bezdůvodného obohacení spolu s 15% p.a. úrokem z prodlení od , datum, až do zaplacení.2. Žalovaná ve svém vyjádření popsala náklady svých synů, na něž výživné použila, a jakékoliv bezdůvodné obohacení odmítla. Poukázala na to, že exekuce byla nařízena právě proto, že žalobce výživné řádně nehradil. Domnívala se, že exekučně je žalobci strháván dluh na výživném a poštou zasílá běžné výživné.3. Dne , datum, bylo zahájeno insolvenční řízení žalované (detail insolvenčního řízení žalované), dne , datum, byl zjištěn její úpadek, bylo jí povoleno oddlužení a věřitelům byla stanovena dvouměsíční lhůta k přihlášení pohledávek (usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR , spisová značka, -, právnická osoba, ). Dne , datum, insolvenční soud schválil oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR , spisová značka, -, právnická osoba, ).4. Žalobce se v projednávané věci domáhal vrácení bezdůvodného obohacení, které dle jeho tvrzení mělo vzniknout až po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení žalované. Pohledávku tak nebylo možné přihlásit do insolvenčního řízení a správně ji uplatnil vůči žalované v civilním řízení.5. I vůči žalobci je vedeno insolvenční řízení, které bylo zahájeno , datum, (detail insolvenčního řízení žalobce). Dne , datum, byl zjištěn úpadek žalobce a insolvenční soud mu povolil oddlužení (usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR , spisová značka, -, právnická osoba, ). Dne , datum, insolvenční soud schválil žalobci oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ). Ze soupisu majetkové podstaty žalobce vyplývá, že insolvenční správce nesepsal žádný movitý ani nemovitý majetek určený ke zpeněžení. Ve zprávě pro oddlužení a o přezkumu insolvenční správce uvedl, že zpeněžení majetkové podstaty se neprovede pro neekonomičnost a žalobce bude plnit splátkový kalendář. Tuto správu insolvenční soud schválil (usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR , spisová značka, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, 7).6. Z průběhu insolvenčního řízení vyplývá, že žalobce je osobou s dispozičním oprávněním [§ 229 odst. 3 písm. e) z. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, v platném znění] a bylo v jeho dispozici uplatnit své právo na peněžité plnění žalobou v civilním řízení.7. Dle § 910 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.8. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.9. Dle § 923 odst. 2 o.z. dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.10. Na základě shora uvedených ustanovení občanského zákoníku soud uzavřel, že žaloba není důvodná.11. Žalobce je primárně povinen platit výživné podle svých možností a schopností. Výživné stanovené soudním rozhodnutím je tedy plnění, které lze na povinné osobě vymáhat, neznamená to však, že povinná osoba není povinna platit výživné vyšší, dovolují-li to její poměry. Platil-li tedy žalobce výživné vyšší, než bylo určeno soudním rozhodnutím, plnil v souladu s § 913 odst. 1 o. z. a jeho synové se neobohatili bez právního důvodu.12. Z § 923 odst. 2 o. z. současně vyplývá zákonné pravidlo, že spotřebované výživné na nezletilé dítě se nevrací. Jelikož smyslem této zákonné normy je ochrana nezletilého před povinností vracet výživné, které spotřeboval, aby nedocházelo k jeho zadlužení, je třeba tuto zákonnou normu uplatnit ve všech případech a neomezovat ji jen na případy, kdy bylo výživné nezletilému zaplaceno a následně se zpětnou účinností sníženo či zrušeno. Zaplacené výživné tedy není nezletilý povinen vracet nikdy bez ohledu na to, zda mu bylo zaplaceno na základě dohody, rozhodnutí soudu či exekučně. Výživné na nezletilé dítě se nevrací, ani kdyby fakticky spotřebováno nebylo, protože za spotřebované výživné je třeba považovat výživné použité na tvorbu úspor. Již vyplacené výživné na nezletilé dítě tak fakticky nelze získat zpět, neboť se nejedná o bezdůvodné obohacení (k tomu srovnej i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 431/23).13. Oprávněnou osobou, tj. osobou, které svědčí právo na výživné od žalobce, jsou žalobcovi nezletilí synové. Žalovaná je jako jejich matka pouze platebním místem, nikoliv oprávněnou osobou a žalobce se vůči ní nemohl domáhat vrácení výživného. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že z povahy věci s výživným na nezletilé syny disponovala žalovaná.14. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl, protože žalobce nemá právo na vrácení výživného, které synům zaplatil.15. Nad rámec odůvodnění soud uvádí, že je třeba odmítnout úvahu žalobce, že žalovaná věděla, že na výživném přeplácí, a dovozoval z toho, že ho nechala v omylu záměrně. Je na žalobci, aby si hlídal své platební povinnosti a platil-li výživné dobrovolně vedle exekučních srážek, které mu plátce mzdy každý měsíc vyúčtoval ve výplatním lístku, může to klást jen k vlastní tíži nikoliv k tíži kohokoliv jiného.16. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná a příslušelo jí tak vůči žalobci právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Jelikož žalované náklady v řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.