19 C 241/2025-21 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovanému zapůjčil částky 10 000 Kč a 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný mu tyto peníze měl vrátit nejpozději do 30. 6. 2025, což ale neučinil. Nereagoval přitom ani na předžalobní výzvu. Proto po něm částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 1. 7. 2025 a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 85 Kč požaduje touto žalobou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud tedy jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Skutková zjištění: z provedených důkazů soud zjistil, žalovaný si u žalobce na základě ústních dohod zapůjčil nejprve dne 20. 6. 2025 částku 10 000 Kč a dne 22. 6. 2025 pak dalších 2 000 Kč. Obě tyto částky mu měl žalovaný vrátit nejpozději do 30. 6. 2025 (viz účastnická výpověď žalobce + sms komunikace stran). Obě finanční částky, tedy 10 000 Kč i 2 000 Kč, žalobce zaslal žalovanému na jeho účet v bance (viz výpis z účtu žalobce + konverzace stran přes WhatsApp). Žalovaný žalobci uvedené částky nevrátil doposud, přestože o to byl žalobcem opakovaně upomínán, mj. předžalobní výzvou ze dne 16. 7. 2025 zaslanou mu téhož dne doporučeně poštou (viz účastnická výpověď žalobce + předžalobní výzva + doklad o doručení z pošty).4. Podle § 2390 z. č. 89/202 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Podle § 513 o. z. příslušenství pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky.6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Ze shora uvedeného učinil soud následující právní závěry: mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny dvě ústní smlouvy, na základě kterých žalobce zapůjčil žalovanému převodem na účet žalovaného nejprve dne 20. 6. 2025 částku 10 000 Kč a poté dne 22. 6. 2025 částku 2 000 Kč, tedy celkem částku 12 000 Kč s tím, že žalovaný mu měl tyto peníze vrátit do 30. 6. 2025. Mezi stranami tedy byly uzavřeny ústní smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Zatímco žalobce svůj závazek z těchto smluv (zapůjčit žalovanému částku celkem 12 000 Kč) splnil, žalovaný svůj závazek z této smlouvy (vrátit zapůjčené peníze v dohodnuté lhůtě) nesplnil, když mu uvedené částky nevrátil. Nereagoval přitom ani na předžalobní výzvu z 16. 7. 2025 zaslanou mu doporučeně poštou dne 16. 7. 2025.8. Jelikož žaloba byla podána po právu, soud zavázal žalovaného uhradit žalobci nevrácenou zapůjčenou částku 12 000 Kč tímto rozsudkem.9. Tím, že žalovaný zapůjčené peníze nevrátil žalobci v dohodnuté lhůtě, tzn. nejpozději do 30. 6. 2023, vzniklo žalobci ode dne následujícího, tj. ode dne 1. 7. 2023 do zaplacení, právo též na zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč ve výši 11,50 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění).10. Kromě toho má žalobce právo též na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši dalších 85 Kč za předžalobní výzvu (§ 513 o. z.).11. Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu (výrok I.).12. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, vznikl nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. To představuje v daném případě zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (výrok II.).13. Lhůtu k plnění povinnosti – úhradě dlužné jistiny s příslušenstvím – soud stanovil místo obvyklých 3 dnů od právní moci rozsudku, ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, když sám žalobce tuto delší lhůtu k plnění navrhl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku. Ostatních nákladů řízení nezastoupeného účastníka včetně cestovného k jednání se žalobce výslovně vzdal s tím, že je to jeho vstřícné gesto vůči žalovanému (výrok II.).15. Lhůtu k náhradě nákladů řízení soud stanovil tentokrát obecnou, tj. do 3 dnů od právní moci rozsudku.