35 C 204/2025-22 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . – , Anonymizováno, .o. nebo , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“) a žalovaný jednali o uzavření smlouvy o úvěru, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Nicméně protože původní věřitel (Společnost) poskytl žalovanému dne , datum, a dne , datum, převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, celkem částku , částka, , žalovaný se na jeho účet bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tedy vydat, oč se obohatil. Žalovaný ke dni podání žaloby dle žalobkyně ničeho nezaplatil, ani přes zaslanou upomínku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila Společnost pohledávku za žalovaným společnosti De Vries , právnická osoba, ., která ji Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni.2. Žalovaný uznal, že od Společnosti obdržel dne , datum, a dne , datum, celkem částku , částka, . Bránil se tím, že Společnosti zaplatil již dne , datum, částku , částka, . Požádal o možnost úhrady zbytku dluhu včetně nákladů řízení ve splátkách po , částka, měsíčně.3. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Závěr o skutkovém stavu4. Bylo nesporné, že Společnost zaslala dne , datum, a dne , datum, na účet č. , č. účtu, v platbách po , částka, celkem částku , částka, , VS , var. symbol, ; majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný (viz prohlášení žalovaného a 2 x potvrzení o provedené platbě, výpis z bankovního účtu žalovaného).5. Žalovaný zaslal dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku , částka, ; majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je Společnost (viz výpis z bankovního účtu žalovaného, návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru).6. Dne , datum, Společnost jako postupitel a společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, jako postupník ujednaly smlouvu o postoupení pohledávek, podle níž Společnost postoupila společnosti , právnická osoba, . pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek - v Příloze č. , hodnota, Smlouvy (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh).7. Dne , datum, si společnost , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník ujednaly smlouvu o postoupení pohledávek, podle níž společnost De Vries , právnická osoba, . postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek - Příloze č. , hodnota, Smlouvy (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).8. Dopisem ze dne , datum, , zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky , částka, do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek).Právní posouzení věci9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy společnosti , právnická osoba, . jako postupníkovi a tato dále jako postupitel postoupila tuto pohledávku na žalobkyni jako postupníka ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Soud má tedy prokázáno, že došlo nejen k řádnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl., ale i k oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi ze strany postupitele (Společnosti), takže postoupení pohledávky bylo nejen platné, ale i vůči dlužníkovi účinné. V důsledku toho je žalobkyně aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Jestliže Společnost dne , datum, a dne , datum, bez právního důvodu odeslala na bankovní účet žalovaného 2 x částku , částka, , došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení o tuto částku ve smyslu § 2991 o. z. a žalovaný je ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. povinen toto bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni, na kterou byla pohledávka Společností postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Jelikož žalovaný doposud právní předchůdkyni žalobkyně vrátil sice již dne , datum, , avšak pouze částku , částka, , zavázal jej soud k zaplacení částky , částka, (20 000 – 3 519), když ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl.16. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.17. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, odeslanou žalovanému téhož dne. Tato výzva byla podle § 573 o. z. žalovanému doručena nejpozději třetí pracovní den po odeslání, tj. dne , datum, . Splatnost dlužné částky tedy nastala , datum, a počínaje dnem , datum, je žalovaný s její úhradou v prodlení. Žalobkyně má od tohoto dne (od , datum, ) nárok na úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když jiná výše úroku z prodlení nebyla v tomto případě mezi účastníky sjednána. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , Anonymizováno, č od , datum, do zaplacení. Co se týká úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, pak v tomto rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl, když příslušenství věci sleduje osud věci hlavní (§ 510 odst. 2 o. z.).Náklady řízení a lhůta k plnění18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., z něhož vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.19. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. bylo nutno k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení.20. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení, který lze k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat na částku , částka, , tzn. celkem se domáhala zaplacení částky vyčíslené na , částka, .21. Žalobkyni byla přiznána částka , částka, s úrokem z prodlení, který lze k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat na částku ve výši , částka, , tedy částka vyčíslená celkem na , částka, .22. Žalobkyně měla tedy ve věci úspěch ve výši 82 % a neúspěch ve výši 18 %, má tedy právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 64 % (82 – 18).23. Soudu je z úřední činnosti známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném touž žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Předmětem řízení je částka nepřevyšující , částka, a žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení. Protože byly splněny podmínky dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b cit. vyhl. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří:zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, ;odměna za zastoupení žalobkyně advokátkou dle cit. vyhl., a to v plné výši za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podá