36 C 275/2025-38 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně, na niž dle § 50u z. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění (dále jen z. č. 359/1999 Sb.) přešlo právo syna žalovaného , jméno FO, , narozeného dne , datum, (dále jen syn žalovaného) na výživné, se pro období od , datum, do , datum, domáhala zvýšení výživného na částku , částka, měsíčně. O vyživovací povinnosti žalovaného k jeho synovi , jméno FO, naposledy rozhodl zdejší soud rozsudkem citovaným ve výroku I, když stanovil výživné částkou , částka, měsíčně. Od té doby se příjem žalovaného zvýšil, proto je dle žalobkyně odůvodněno výživné zvýšit.2. Žalovaný uvedl, že výživné na syna , jméno FO, dobrovolně nikdy neplatil žalobkyni, ani , jméno FO, . Nějaké výživné je mu sráženo ze mzdy exekučně, ale neví na které z jeho dětí. Žije v pronajatém bytě v , Anonymizováno, s družkou a dcerami , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . , Anonymizováno, navštěvuje 3. třídu základní školy a , Anonymizováno, chodí do mateřské školy. Družka je nezaměstnaná. Za bydlení rodina platí , částka, měsíčně včetně nákladů na energie. Žalovaný je zaměstnán u , právnická osoba3. Zdejší soud svým rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nařídil synovi žalovaného ústavní výchovu a žalovanému stanovil výživné ve výši , částka, měsíčně. Syn žalovaného měl v době rozhodnutí 15 let. Jelikož matka jeho výchovu nezvládala, byla mu nařízena ústavní výchova, kde nastoupil na , právnická osoba, a podnikání v , adresa, obor kadeřník. Žalovaný měl pět vyživovacích povinností a byl zaměstnán u , právnická osoba, Se synem se žalovaný téměř nestýkal.4. Ústavní výchova byla synovi žalovaného nařízena již rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a to prozatímně do , datum, . Již v tomto rozsudku byl žalovaný zavázán hradit počínaje , datum, na syna , jméno FO, výživné ve výši , částka, k rukám dětského domova, do něhož byl , adresa, umístěn.5. V období od , datum, do , datum, , za které žalobkyně požadovala zvýšit výživné (dále jen posuzované období), byl synovi žalovaného vyplácen zaopatřovací příspěvek ve výši , částka, měsíčně (viz rozhodnutí , právnická osoba, – Krajské pobočky ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. 330942/24/ZL, rozhodnutí , právnická osoba, – Krajské pobočky ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přehled vyplacených dávek). Ve výchovném ústavu , adresa, pobýval od , datum, do , datum, (viz sdělení výchovného ústavu z , datum, ). Od , datum, do , datum, studoval na Střední průmyslové škole , adresa, . Bez omluvy se neúčastnil výuky, proto bylo jeho vzdělávání ukončeno (sdělení ředitele školy z , datum, ). Od , datum, měl syn žalovaného vypracován individuální plán mladého dospělého (potvrzení , právnická osoba, , adresa, ).6. V posuzovaném období byl žalovaný zaměstnán u , právnická osoba, stejně jako v srpnu 2021, kdy mu zdejší soud stanovil výživné na syna ve výši , částka, měsíčně. V období květen až srpen 2021 činil jeho průměrný čistý výdělek , částka, . V období říjen až prosinec 2024 činil jeho průměrný čistý výdělek , částka, a v období leden až červen 2025 činil jeho průměrný čistý výdělek , částka, včetně dávek nemocenského pojištění ve výši , částka, , které mu byly vyplaceny za pracovní neschopnost od 17. 2. do , datum, (viz mzdové listy žalovaného a potvrzení o výši dávek nemocenského pojištění).7. Dle § 50b odst. 1 z. č. 359/1999 Sb. zletilá osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak,a) jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti, šlo-li o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku,b) je nezaopatřeným dítětem,c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, ad) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.8. Dle § 50u odst. 1, 2 z. č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.9. Synovi žalovaného byla v roce 2021 nařízena ústavní výchova, v níž setrval až do své zletilosti, které dosáhl , datum, . Dne , datum, nastoupil na Střední průmyslovou školu , adresa, . Dne , datum, s ním byl zpracován individuální plán a splnil podmínky pro přiznání zaopatřovacího příspěvku (§ 50b odst. 1 z. č. 359/1999 Sb.). Po dobu, od , datum, do , datum, , kdy mu byl zaopatřovací příspěvek vyplácen, přešlo právo na výživné vůči žalovanému na stát, a to až do výše vyplácené částky , částka, měsíčně.10. Za dobu, kdy byl synovi žalovaného vyplácen zaopatřovací příspěvek, byl stát prostřednictvím Krajské pobočky Úřadu práce ve , adresa, oprávněn uplatnit nárok na výživné u soudu. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována k podání žaloby na zvýšení výživného na syna žalovaného.11. Dle § 911 o.z. lze výživné na dítě přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.12. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 téhož ustanovení je třeba při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.13. Dle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.14. Dle § 922 odst. 1 o.z. lze výživné , právnická osoba, přiznat i za dobu nejdéle tří let od data zahájení soudního řízení.15. Dle § 163 o.s.ř. v platném znění rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.16. Již stanovené výživné na dítě lze zvýšit, odůvodňuje-li to podstatná změna poměrů na straně oprávněného či povinného za předpokladu, že oprávněný není schopen sám se živit.17. V posuzovaném období byl syn žalovaného studentem Střední průmyslové školy a nebyl schopen sám se živit. Vyživovací povinnost žalovaného k synovi tak v posuzovaném období trvala a žalovaný byl povinen přispívat na jeho výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.18. Po provedeném dokazování lze konstatovat, že u syna žalovaného od poslední úpravy výživného v roce 2021 k podstatné změně poměrů došlo. Opustil výchovný ústav, kde měl zajištěno bydlení, stravu a další životní potřeby. Tyto si v posuzovaném období již musel zajišťovat sám. Požadavek na zvýšení výživného tak byl zcela důvodný.19. I průměrný měsíční příjem žalovaného se zvýšil z , částka, v roce 2021 na , částka, v posledním čtvrtletí 2004 a na , částka, v 1. pololetí 2025.20. Předpoklady pro zvýšení výživného v posuzovaném období tak byly splněny a soud se tak dále zabýval výší výživného.21. Ve své úvaze o výši výživného vzal soud v potaz doporučující tabulky pro stanovení výše výživného zveřejněné na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz), dle nichž by měla výše výživného u zletilého dítěte odpovídat 14 % příjmu povinného rodiče, má-li čtyři vyživovací povinnosti. Více vyživovacích povinností tabulky nezohledňují, proto soud vycházel z údajů pro čtyři vyživovací povinnosti a další vyživovací povinnost zohlednil ve výsledné výši výživného.22. Soud vycházel z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši , částka, v době od října do prosince 2024 a ve výši , částka, v 1. pololetí 2025. Soud dále zjistil tzv. kontrolní částku. Tato částka odpovídá nezabavitelné částce v případě srážek ze mzdy, přičemž měla by povinnému rodiči zůstat po zaplacení výživného, aby byl schopen uspokojovat své potřeby. V případě příjmu žalovaného ve výši , částka, v roce 2024 představuje nezabavitelná částka , částka, a při příjmu , částka, v roce 2025 představuje tato částka , částka, (viz kalkulátor splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře a na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti www.ju