41 C 209/2025-48 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se žalobou, podanou dne 30. 9. 2025, doplněnou podáním ze dne 3. 11. 2025, u Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud“), domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 530 Kč (jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuty od 28. 10. 2024 do 26. 8. 2025 ve výši 4 530 Kč) s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku II tohoto rozhodnutí, a to vše z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne 20. 8. 2024, resp. dle podání ze dne 3. 11. 2025 z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Skutková zjištění3. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 20. 8. 2024 smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč na účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal částku vrátit žalobci spolu s poplatkem ve výši , částka, ve třech splátkách (smlouva o zápůjčce).4. , adresa, 000 Kč ze smlouvy o zápůjčce byla žalovanému poskytnuta převodem na sjednaný účet dne , datum, (výpis z účtu č. , č. účtu, , přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).5. Žalovaný byl dne , datum, vlastníkem účtu č. , č. účtu, (sdělení , Anonymizováno, , a.s. ze dne , datum, ).6. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalovanému odeslána téhož dne (předžalobní výzva ze dne 1. 7. 2025 s podacím lístkem).7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 1. 8. 2024 do 31. 8. 2024 se podává, že počáteční zůstatek na účtu žalovaného činil mínus , částka, a konečný zůstatek na účtu žalovaného činil mínus 7 688,10 Kč. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . dne , datum, a úvěr ve výši , částka, od společnosti , Anonymizováno, ´, právnická osoba, dne 29. 8. 2024 (výpis z účtu žalovaného).8. Na žalovaného, jako povinného, byly nařízeny exekuce – řízení vedená u soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, (z úřední činnosti soudu – přehled řízení ISAS).9. Z všeobecných obchodních podmínek, upomínky ze dne 23. 9. 2024, opakované výzvy k úhradě ze dne 1. 11. 2024, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 23. 10. 2024, upomínky ze dne , datum, soud nezjistil pro věc žádné další relevantní skutečnosti.Závěr o skutkovém stavu10. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 20. 8. 2024 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta téhož dne žalobcem částka 15 000 Kč.11. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný zadlužen u nebankovních institucí, zůstatek na účtu žalovaného ke dni 1. 8. 2024 vykazoval mínusový zůstatek.Právní posouzení věci12. Předmětem posouzení je, zda má žalobce vůči žalovanému nárok na uplatněnou pohledávku s příslušenstvím.13. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).14. Podle § 9 odst. 2 o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.22. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 20. 8. 2024 smlouvu o zápůjčce, když žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci tuto částku vrátit (spolu s poplatkem) ve sjednaných splátkách (§ 2390 o. z.).23. Soud posuzoval, zda šlo v daném případě o platné právní jednání.24. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.25. Pro závěr o neplatnosti smlouvy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z., § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v daném případě postačí, že žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr přesto, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy zadlužený a před uzavřením smlouvy ke dni 1. 8. 2024 účet žalovaného vykazoval debetní (mínusový) zůstatek. Žalobce nedoložil, že by jakkoliv prověřil příjmy a výdaje žalovaného. Žalobce také nedoložil, že by prověřil žalovaného v rejstřících NRKI, CEE či SOLUS, které tvoří základní rejstříky při prověřování solventnosti dlužníků. Pokud přesto žalobce úvěr žalovanému poskytl, vymyká se takové počínání i jen běžné opatrnosti. O neschopnosti zápůjčku splatit svědčí i to, že žalovaný dosud ničeho na zápůjčku nezaplatil. Pročež je nutno uzavřít, že žalobce netvrdil ani neprokázal, a to ani k výzvě soudu, že by dostál své odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je smlouva jako spotřebitelská smlouva (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) neplatná, neboť odporuje § 580 odst. 1 o. z. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu v souladu s § 588 o. z. (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK).26. K jednání soudu, u něhož by se žalobci dostalo poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., se žalobce nedostavil.27. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že mezi žalobcem a žalovaným sice absentoval od počátku obligační vztah, v řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, na níž žalovaný ničeho neuhradil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal ničeho jiného). Pročež je žalovaný povinen vrátit žalobci z důvodu plnění bez právního důvodu částku 15 000 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 o. z., § 2993 o. z.).28. S ohledem na neplatnost smlouvy, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoli poplatky, příslušenství či smluvní pokutu, které žalobce odvozoval z předmětné smlouvy. Příslušenství má k věci hlavní akcesorický charakter (§ 510 odst. 2 o. z., § 513 o. z.).29. Sankcí za poskytnutí zápůjčky (spotřebitelského úvěru) v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobci proto nebylo možno přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení.30. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spot