44 C 185/2024-179 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Uvedla, že nemovitosti dlouhodobě užívá pouze žalovaná, a to svérázným způsobem. Dům není vytápěn, je odpojen od dodávek elektřiny, jsou poškozeny přípojky kanalizace pro odvod dešťových a splaškových vod a dodávek vody, do domu proniká vlhkost. Popelnice na komunální odpad nejsou přistaveny. Nemovitosti jsou ve značně zanedbaném až zdevastovaném stavu. Žalobkyni není umožněn přístup do domu a komunikace s žalovanou je značně problematická. Jakákoliv dohoda ohledně nakládání se společnou věcí, včetně běžné údržby a oprav či investic je fakticky nemožná. Žalovaná se o nemovitosti nestará s péčí řádného hospodáře a zjevně má bytovou potřebu zajištěnu jinde. Žalobkyně je současně vlastníkem sousedního domu , adresa, coby součásti pozemku , pozemek, včetně přilehlé zahrady , pozemek, , vše v k.ú. , adresa, . Rodinný dům , adresa, žalobkyně zrekonstruovala a pronajímá. Oba rodinné domy od sebe dělí společná štítová zeď, kterou prochází i společný střešní svod dešťové vody, který je poškozen a vyžaduje opravu. Vlhkost proniká do obou domů, na zdech se tvoří plísně a dochází ke vzniku škod na majetku žalobkyně. Obvyklá cena nemovitostí dle názoru žalobkyně činí 1 600 000 Kč, proto žalobkyně navrhla přikázání nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví oproti vypořádacímu podílu ve výši 800 000 Kč.2. Žalovaná souhlasila se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví. Navrhla však přikázání nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví. Má k dispozici prostředky na vyplacení žalobkyně ve výši 800 000 Kč dle žaloby, ale má ještě určitou toleranci asi do 1 200 000 Kč. Žalovaná má k domu osobní vztah, neboť v něm od raného dětství vyrůstala. Bydlela v něm nepřetržitě do svých 25 let, kdy odešla do , obec, . V současné době nemá jinou možnost bydlení. V Apartmánech v , obec, je ve výpovědní době a do posledního dubna 2025 se měla vystěhovat. Je pravdou, že dostala zprávu, že má ještě jednat s ředitelkou, takže neví, jak to bude. Ve , obec, žalovaná bydlí od Vánoc 2022 a od té doby byla v , obec, pouze dvakrát. Jednou kvůli zdraví, když měla problémy s ledvinami, a jednou tam něco řešila. Půldomek zdědily se sestrou a žalovaná ani nevěděla, že sestra svůj podíl prodala. Ve vztahu k plísním žalovaná přiznala, že do domu byly vstupy vody, ale měla za to, že je zabezpečila. Pokud jde o vytápění domu, spodní patro je vytápěno plynovými kamny z kuchyně a nahoře má žalovaná elektrický rozprašovač tepla, který používá příležitostně, když jsou větší mrazy nebo vlhkost. Žalovaná popisovala spory s otcem žalobkyně v souvislosti s řešením ucpaného svodu dešťové vody i kanalizace. Poukazovala také na okolnosti kácení dvou vzrostlých stromů, ke kterému ona jako spoluvlastník souhlas nedala a žalobkyně žádost adresovanou , úřad, o povolení kácení podepsala za ni. Ve vztahu ke komunálnímu odpadu žalovaná přiznala, že popelnici nemá a ani ji nechce. Na odpadky používá odnosový koš, odpadky balí do silonových sáčků a odnáší je do popelnic u kolejí na , adresa, .3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná mají v podílovém spoluvlastnictví nemovitosti, evidované na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , s tím, že podíl každé účastnice činí ideální ½. Jak vyplývá z LV č. , hodnota, , vlastníkem pozemku , pozemek, , jehož součástí je rodinný dům , adresa, (sousední půldomek), a pozemku , pozemek, v k.ú. , adresa, je žalobkyně.4. Podílové spoluvlastnictví účastnic k nemovitostem s podílem každé účastnice ve výši ½ má soud za prokázáno. Ostatně mezi stranami byla existence podílového spoluvlastnictví i spoluvlastnické podíly obou ve výši ½ nespornými. Nespornou byla také skutečnost, že žalobkyně vlastní sousední půldomek.5. Strany se shodly na tom, že podílové spoluvlastnictví je třeba zrušit a vypořádat, o tom nebylo sporu. Spor byl především o to, které z účastnic mají nemovitosti připadnout.6. Žalobkyně argumentovala vlastnictvím sousedního půldomku a nutností údržby a oprav společných částí, které jsou v zanedbaném stavu. Argumentovala také zanedbáváním údržby nemovitostí žalovanou, v důsledku které jsou obě sousedící nemovitosti v problematickém stavu. A konečně, argumentovala také problematickou komunikací s žalovanou, se kterou není možné se na ničem dohodnout.7. Žalovaná argumentovala citovým vztahem k nemovitosti, ve které vyrůstala, a kterou se sestrou zdědily. Žalovaná v nemovitosti už třetím rokem bydlí a jinou možnost bydlení aktuálně nemá.8. Ze znaleckého posudkem , jméno FO, č. , hodnota, ze dne 12. 8. 2025 soud zjistil obvyklou cenu nemovitostí ve výši 3 000 000 Kč. Znalec popsal stavebně-technický stav domu jako značně zanedbaný s množstvím stavebních vad. V 1. PP jsou znatelné projevy vzlínání a prosakování zemní vlhkosti, projevující se především opadáváním vnitřních omítek. Střechou zatéká, zejména u středové stěny půldomku v místě společného středového svodu. Dům byl v minulosti zabezpečen ocelovými výztuhami. I tak jsou v něm trhliny v obvodových stěnách. Příčinou trhlin bylo mj. sekání drážek elektroinstalace na fasádě. Domovní plynová přípojka byla odstavena. Původní domovní elektrická přípojka byla odstavena, následně byl odběr elektrické energie napojen na sousední půldomek – zčásti provizorním volně visícím kabelem. Komíny nebyly dlouho používány, jejich funkčnost je nejistá. V domě jsou opadající omítky, praskliny v omítkách a plísně z kondenzační vlhkosti.9. Znalecký posudek soud shledal bez vad a úplným, jeho závěry považuje za logické, přezkoumatelné a přesvědčivě odůvodněné. Vzhledem k absenci námitek soud upustil od výslechu znalce a posudek provedl k důkazu pouze jeho písemným zněním.10. Znaleckým posudkem tak byla prokázána obvyklá cena nemovitostí ve výši 3 000 000 Kč a jejich značně zanedbaný stav.11. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.12. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.13. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.14. Podle § 1145 o.z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.15. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.16. Nemovitosti představují tzv. půldomek se zahrádkou, nemůže být tedy pochyb o tom, že nemovitosti jsou reálně nedělitelné. Obě účastnice měly o přikázání nemovitostí zájem. Spor byl tedy především o to, které z účastnic mají být nemovitosti přikázány.17. Poté, co bylo zjištěno, že vypořádací podíl bude činit 1 500 000 Kč, byly obě účastnice přípisem ze dne 14. 8. 2025 vyzvány ke sdělení, zda jsou schopny tuto částku zaplatit a pokud ano, byly vyzvány k prokázání své solventnosti, např. výpisem z účtu či jiným způsobem.18. Na tuto výzvu reagovala pouze žalobkyně, která předložila výpis ze svého účtu v , právnická osoba, za srpen 2025. Výpisem z tohoto účtu bylo prokázáno, že žalovaná disponuje prostředky ve výši 1 593 732,31 Kč. Žalovaná na výzvu nereagovala.19. Ve vztahu ke své solventnosti žalovaná na prvním jednání dne 15. 4. 2025 výslovně uvedla, že je připravena zaplatit částku 800 000 Kč podle žaloby, ale má ještě určitou toleranci, kterou k dotazu soudu doplnila asi do 1 200 000 Kč. Již na tomto jednání bylo žalované vysvětleno, že pokud bude vypořádací podíl činit více, než žalovanou uvedená částka, a žalovaná nebude mít další prostředky zajištěny, nebude možno nemovitosti přikázat do jejího vlastnictví. Na druhém jednání dne 6. 11. 2025 pak žalovaná výslovně uvedla, že finanční prostředky ve výši 1 500 000 Kč nemá k dispozici. K dotazům soudu pak doplnila, že má k dispozici částku 1 000 000 Kč, ale měla za to, že do 3 měsíců by byla schopna prostředky zajistit půjčkou.20. Za dané situace soud uzavřel, že žalovaná není solventní k zaplacení vypořádacího podílu ve výši 1 500 000 Kč žalobkyni, proto jí nelze nemovitosti přikázat. Žalovaná již od dubna 2025 věděla, že podmínkou pro přikázání nemovitostí do jejího vlastnictví je, aby měla k dispozici (či jinak zajištěnu) částku odpovídající jedné polovině ceny nemovitostí zj