11 C 257/2020-108 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 10. 7. 2020. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl dne [datum] smluvní vztah uzavřením smlouvy o odběru a dodávce elektřiny, touto smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou se žalobce zavázal dodávat elektřinu do odběrného označeného místa a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu platit cenu určenou dle platného ceníku. Faktury nebyly žalovaným zaplaceny, ač byly zaslány a řádně specifikovány. Po právní úvaze soud nalezl, že mezi účastníky byla uzavřena tzv. nepojmenovaná smlouva dle ustanovení § 491 odst. 1 obč. zák., vzhledem k datu uzavření smlouvy dle obč. zákoníku č. 40/1964, kde je uvedeno, že závazky vznikají zejména ze smluv občanským zákoníkem výslovně upravených; mohou však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv. Ježto mezi účastníky byla jasným, určitým a srozumitelným způsobem určena práva a povinnosti a ježto žalobce své povinnosti ze smlouvy dostál, právem požaduje plnění z této smlouvy po žalovaném, neboť takto vznikl závazkový právní vztah dle § 488 obč. zák., kde je uvedeno, že závazkovým právním vztahem je právní vztah, ze kterého vzniklo věřiteli právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vznikla povinnost tento závazek splnit, soud tedy žalobci přitakal. Ježto žalovaný je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně předvolán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 947 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 060 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3, příprava, převzetí věci, podání žaloby, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21 % DPH, celkem tedy náklady řízení činí 14 143,80 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.