5 C 212/2020-41 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 7. 4. 2020 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 7.099 Kč s příslušenstvím. Pohledávku za žalovaným nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO]. Původní věřitel [právnická osoba], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul žalovanému úvěr ve výši 8.000 Kč, který měl být splacen dne 4. 1. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je nesplacená jistina ve výši [částka]. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webové stránky], na níž se žalovaný zaregistroval, odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, byla prověřena úvěruschopnost žalovaného, zaslán mu konkrétní návrh úvěrové smlouvy, žalovaný ho akceptoval a původní věřitel žalovanému vyplatil úvěr dne [datum]. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že ji uzavřeli [právnická osoba], [IČO] a žalovaný jako klient, dohodli na bezúčelovém úvěru ve výši 8.000 Kč, zasláním na bankovní účet klienta č. [bankovní účet], doba trvání úvěru byla 30 dní, splatnost bylo možno prodloužit za poplatek. Dle potvrzení o platbě byla z účtu vedeného na majitele [právnická osoba] u [právnická osoba], odeslána částka 8.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Výzvou ze dne 18. 11. 2019 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vzniklé ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, když pohledávka byla postoupena původním věřitelem, [právnická osoba], na [právnická osoba], která dále postoupila pohledávku na žalobce. [právnická osoba] soudu sdělila, že ke dni [datum] byl jedinou osobou s dispozičními právy k účtu [bankovní účet] žalovaný a v uvedený den byla na účet připsána platba ve výši 8.000 Kč. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi původním věřitelem, [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8.000 Kč. Žalovaný nesplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplatil. Dluh za žalovaným byl postoupen žalobci. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 200 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 189 Kč a zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem 1.489 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.