11 C 192/2021-21 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 30. 3. 2021. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, součástí smlouvy byly informace o spotřebitelském úvěru a na základě této smlouvy žalovaný převzal finanční částku 22 000 Kč a v souladu s podmínkami smlouvy se zavázal zaplatit poplatek za zápůjčku ve výši 19 017 Kč, úrok 3 935 Kč, poplatek za administrativní činnost 9 258 Kč, hotovostní režim splátek 5 824 Kč, tedy celkovou dlužnou částku 41 017 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit dluh v 60 týdenních splátkách po [částka] splatných počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy, poslední splátka měla činit 661 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, a tedy v souladu se smluvními podmínkami se stal závazek splatným dne [datum] Tyto skutečnosti žalobkyně prokázala listinnými důkazy. Pohledávka byla následně postoupena na nynější žalobkyni. Po provedeném dokazování a právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2390 obč. zák., kde je uvedeno, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Takto vznikl mezi žalobkyní a žalovanou obecně závazkový právní vztah dle § 1721 téhož obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Ježto byla pohledávka postoupena, soud podřadil situaci pod ustanovení § 1879 a 1880 odstavec 1 a 2 obč. zák., kde je uvedeno, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Soud tedy žalobu posoudil jako opodstatněnou a žalobě vyhověl. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně předvolán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil, byla použita fikce doručení pro jeho nezvěstnost. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 479 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 500 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 100 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 3, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 3 657 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.