11 C 236/2020-46 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 24. 9. 2020. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, tuto smlouvu obě strany sporu podepsaly, úvěr byl poskytnut na částku ve výši 26 000 Kč, k vyplacení tohoto úvěru došlo 6. 12. 2019, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru dle smlouvy ve výši 44,58 % splácet ve 30 měsíčních splátkách po 1 452 Kč, splatných vždy ke každému 12. dni v měsíci, počínaje měsícem lednem 2020. Před uzavřením smlouvy byla žalobcem prověřena úvěryschopnost úvěr platit a vznikl nárok na smluvní pokutu v celkové výši 2 x 499 Kč dle smlouvy. Žalobce vyčíslil náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného, mzdové náklady zaměstnanců, náklady call centra, provize externí vymáhací společnosti, inkasní sítě a další provozní náklady. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil celkovou částku 28 300 Kč, smluvní pokutu 998 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek platit úvěr řádně a včas a úvěr byl tedy podle smlouvy zesplatněn. Po provedeném dokazování soud podřadil situaci pod ust. § 2395 a násl. obč. zák ve znění zákona č. 89/2012 Sb. kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Takto vznikl závazkový právní vztah obecně upravený ust. § 1721 téhož obč. zák. kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud tedy žalobci přisvědčil. Účastníci si smluvně ujednali pro případ nesplnění povinnosti smluvní pokutu, tuto situaci soud podřadil pod ustanovení § 2048 věta první obč. zák., kde je uvedeno, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně předvolán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustan. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že podle výsledku řízení úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 8 774,24 Kč, když soud započítal jako oprávněné náklady zaplacený soudní poplatek ve výši 1 703 Kč, za každý úkon právní pomoci by právnímu zástupci příslušena částka 1 500 Kč za 3 úkony právní pomoci, převzetí, upomínka, podání žaloby, 2 500 Kč za úkon právní pomoci účast u jednání dle § 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ke každému úkonu právní pomoci přísluší paušální náhrada hotových výloh po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., náklady za cestu amortizační za km 4,4 Kč, vyhláškové ceně paliva 27,8 Kč/litr, vzdálenost 136 km, celkem 844 Kč, 4 půlhodiny za ztrátu času po 100 Kč dle § 14 téže vyhlášky, právní zástupce žalobce je registrovaným plátcem DPH ve výši 21 %. Soud tedy tuto částku po právu přiznal.