11 C 281/2021-22 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 30. 7. 2021. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, součástí smlouvy byly informace o spotřebitelském úvěru a na základě této smlouvy žalovaný převzal finanční částku 15 000 Kč a v souladu s podmínkami smlouvy se zavázal zaplatit poplatek za zápůjčku ve výši 12 320 Kč, úrok 3676 Kč, poplatek za administrativní činnost 5339 Kč, hotovostní režim splátek 3305 Kč, tedy celkovou dlužnou částku 27 320 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit dluh v 18 měsíčních splátkách po 2 732 Kč splatných počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, a tedy v souladu se smluvními podmínkami se stal závazek splatným dne 18. 12. 2020 Tyto skutečnosti žalobkyně prokázala listinnými důkazy. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena další smlouva o zápůjčce, součástí smlouvy byly opět informace o spotřebitelském úvěru a na základě této smlouvy žalovaná převzala finanční částku 10 000 Kč a v souladu s podmínkami smlouvy se zavázal zaplatit poplatek za zápůjčku ve výši 8 049 Kč, úrok 1 789Kč, poplatek za administrativní činnost 4 180 Kč, hotovostní režim splátek 2080 Kč, tedy celkovou dlužnou částku 18 649 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit dluh v 60 týdenních splátkách po 301 Kč splatných počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Pohledávky byly následně postoupeny na nynější žalobkyni. Po provedeném dokazování a právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2390 obč. zák., kde je uvedeno, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Takto vznikl mezi žalobkyní a žalovanou obecně závazkový právní vztah dle § 1721 téhož obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Ježto byla pohledávka postoupena, soud podřadil situaci pod ustanovení § 1879 a 1880 odstavec 1 a 2 obč. zák., kde je uvedeno, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Soud tedy žalobu posoudil jako opodstatněnou a žalobě vyhověl. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně předvolána, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřila, byla použita fikce doručení pro její nezvěstnost. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 511 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 500 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 100 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 3, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 3 689 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.