12 C 251/2021-44 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 6. 2021 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 5.020 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], s žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru skládající se z půjčené částky 4.000 Kč a poplatku 1.020 Kč, podle které měla žalovaná úvěr splatit do 28. 11. 2015. Žalovaná nic nezaplatila a dostala se do prodlení. Splatnost pohledávky žalobce nastala ke dni 28. 11. 2015. 2. Pohledávka byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, o tomto byla žalovaná písemně vyrozuměna. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalované. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě ní předložených důkazů. 4. Z předložené smlouvy o zápůjčce, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, z obsahu plyne, že žalované bude na její účet poskytnuta částka ve výši 4.000 Kč. Soudu nebyla doložena žalovanou podepsaná smlouva. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobce, který je tak aktivně legitimován ve sporu. 6. Ze zprávy banky [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že účet č. [bankovní účet] byl účet vedený pro žalovanou, tento byl založen 9. 6. 2015 a zrušen 23. 1. 2019, na účet byla dne 29. 10. 2015 připsána částka 4.000 Kč poukázaná právním předchůdcem žalobce. 7. K dotazu soudu žalobce sdělil, že úvěruschopnost žalované byla prověřena lustracemi v základních rejstřících, nebylo doloženo, že by po žalované byly vyžadovány informace o jejích majetkových a osobních poměrech žalované. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva tvrzení žalobcem. Prokázáno bylo, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 4.000 Kč převodem na její účet, nebylo však prokázáno, že by došlo k platnému sjednání poplatku 1.020 Kč, žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení plnění ze strany právního předchůdce žalobce bez platného právního důvodu. 10. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 4.000 Kč, na kterou nic nesplatila. Částka 4.000 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl žalobě pouze ve výši 4.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Žalobce se dále domáhal zaplacení poplatku 1.020 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva, dle které měl být tento nárok sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení pak soud poměrně krátil odměnu žalobce a přiznal žalobci částku 1.116,75 Kč.