12 C 52/2020-79 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 730.000 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] ústní smlouvu o zápůjčce, podle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku tak, že za žalovaného převede na účet soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 210.000 Kč tak, aby byla splněna povinnost žalovanému zaplatit kupní cenu podle smlouvy ze dne [datum]. Žalobce ještě dne [datum] svoji povinnost ze smlouvy o zápůjčce splnil. Celá zápůjčka měla být podle dohody účastníků vrácena nejpozději do dne [datum]. Dále účastníci uzavřeli dne [datum] ústní smlouvu o zápůjčce, podle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku tak, že za žalovaného převede na účet soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 520.000 Kč tak, aby byla splněna povinnost žalovanému zaplatit kupní cenu podle smlouvy ze dne [datum]. Žalobce téhož dne svoji povinnost splnil. Celá zápůjčka měla být podle dohody účastníků vrácena nejpozději do dne [datum]. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a žalobci proto nezbylo než podat žalobu. Zároveň byl podán návrh na vydání předběžného opatření, jemuž bylo vyhověno. Žalovaný uvedl, že nepopírá, že uvedenou částku přijal, smlouva o zápůjčce však nebyla založena v účetnictví žalované, tehdejší jednatel a jediný společník žalovaného byl také jednatelem a 60% společníkem žalobce, posléze převedl svůj obchodní podíl ve firmě žalovaného na novou jednatelku a společnici dne [datum], účetnictví jí předal až v červnu 2018, jednatelce žalovaného pak nebylo známo nic o zápůjčce ani o splatnosti. Soudu byly předloženy listinné důkazy, a to výpisy z účtu žalobce, z nichž soud zjistil, že Dne [datum] žalobce ze svého účtu uhradil částky 210.000 Kč a 520.000 Kč. Z kupních smluv ze dne [datum] uzavřených mezi žalovaným jako kupujícím a [jméno] [příjmení] jako prodávajícím soud zjistil, že prodávající prodal žalovanému nemovitosti ve smlouvách uvedené s tím, že kupující, tedy žalovaný, se zavázal uhradit za prodávajícího částky 510.000 Kč a 210.000 Kč na účet soudního exekutora [jméno] [příjmení] pod [variabilní symbol] (částka 510.000 Kč) a [variabilní symbol] (částka 210.000 Kč). Ze zprávy exekutora [titul] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byly uhrazeny platby výše uvedené, tedy 510.000 Kč a 210.000 Kč za povinného [jméno] [příjmení]. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vyšel ze skutkových tvrzení žalobce, který uvedl, že smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny ústně, na základě tohoto pak došlo k úhradě kupních cen za nemovitosti zakoupené do vlastnictví žalovaného, a to formou úhrady exekučních pohledávek prodávajícího. Tvrzení žalobce tak byla podepřena předloženými kupními smlouvami, výpisy z účtu a zprávou exekutora [titul] [jméno] [příjmení]. Na základě uvedeného vzal soud za prokázané, že mezi společností žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 720.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto zápůjčku. Nebylo vyvráceno ani tvrzení žalobce, že byla sjednána splatnost pohledávek do [datum]. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalovanému reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 o. z., a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaný v řízení netvrdil a ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení zápůjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena. Nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti se žalovaný následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 o. z., tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy podle tohoto ustanovení žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Toto prokázáno nebylo. Soud proto žalobci přiznal pouze soudní poplatek za podání žaloby, tedy částku 36.500 Kč.