14 C 47/2021-25 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 2. 8. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 1 997 Kč s úrokem z prodlení. Uvedl, že žalovaná nechala stát vozidlo [značka automobilu], registrační [značka vozidla ] [anonymizována dvě slova] [číslo], dne 16. 8. 2018 v obci [obec] na ulici [ulice], kde vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, na místě bylo zakázáno zastavení a stání vozidel. Strážník Městské policie [obec] nechal předmětné vozidlo odstranit. Odstranění provedla pro žalobce společnost [právnická osoba], náklady vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 31. 8. 2018 se splatností 30. 10. 2018 v částce 1 997 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Před jednání ve věci samé vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to o zákonný úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1 997 Kč od 7. 11. 2018 do zaplacení, kdy nadále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1 997 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení, tedy po dni doručení žaloby, neboť po podání žaloby zjistil, že výzva k zaplacení dlužné pohledávky byla zaslána na [adresa] [anonymizována dvě slova] ve [obec], i když v té době již měla žalovaná adresu na ohlašovně obecního úřadu. Nemůže být tak doručeno ani fikcí. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z protokolu o dokončeném odtahu vozidla soud zjistil, že dne 16. 8. 2018 na ulici [ulice] ve [obec] bylo společností [právnická osoba], odstraněno vozidlo [značka automobilu], registrační značky [značka vozidla ] [anonymizováno] [číslo]. Fakturou [číslo] vyúčtovala společnost [právnická osoba], za odtah vozidla částku 1 997 Kč. Výzvou ze dne 10. 10. 2018 byla žalovaná vyzvána, jakožto provozovatel vozidla, k úhradě nákladů spojených s odtahem předmětného vozidla. Výzva jí byla doručena na adresu [adresa žalované]. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Podle ustanovení § 96 odstavec 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), navrhovatel může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odstavec 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí návrhu, soud řízení zastavil o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 997 Kč od 7. 11. 2018 do zaplacení. Po provedeném dokazování má soud za to, že ve zbytku je žaloba důvodná. Z tvrzení žalobce doložených listinnými důkazy má soud za prokázáno, že vozidlo žalované stálo na místě zákazu. Žalobce zařídil odstranění tohoto vozidla. Společnosti, která toto provedla, úkon zaplatil a k úhradě vynaložených nákladů vyzval žalovanou. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobci dlužnou částku neuhradila, uložil soud tuto povinnost rozsudkem. Úrok z prodlení soud přiznal ode dne 23. 10. 2021, tedy po dni doručení žaloby žalované v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přičemž výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nesplnil svoji zákonnou povinnost vyzvat žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby a žalované žádné náklady nevznikly.