21 C 116/2021-46 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 26. 1. 2021 se žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ žalobce“) po žalovaném domáhá zaplacení částky 20 974,40 Kč a 10.634,08 Kč, neboť právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce ve výši 13 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s částkou ve výši 11 441 Kč sestávající z úroku v částce 2 325 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, z odměny za zpracování a doručení v částce 3 646 Kč a za splácení v hotovosti v částce 5 470 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 408 Kč. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel, poslední splátku zaplatil dne 26. 6. 2018 [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným dne [datum] na žalobce. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 20 974,40 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 12 009,94 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 8 964,46 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 086,22 Kč vzniklých úrokem ve výši 29 % ročně z požadované dlužné jistiny od 8. 3. 2019 do data postoupení 20. 1. 2020, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 702,41 Kč vzniklých úrokem ve výši 9 % ročně z požadované dlužné jistiny od 3. 7. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty k úhradě poslední splátky, do data postoupení [datum], úroků ve výši 29 % ročně a zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z požadované dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. Dále žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce ve výši 9 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s částkou ve výši 6 513 Kč sestávající z úroku v částce 1 610 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, z odměny za zpracování a doručení v částce 2 678 Kč a za splácení v hotovosti v částce 2 225 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 259 Kč. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel, poslední splátku zaplatil dne 25. 6. 2018 [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným dne [datum] na žalobce. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 10 634,08 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 6 599,22 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 4 034,86 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 179,58 Kč vzniklých úrokem ve výši 29 % ročně z požadované dlužné jistiny od 7. 12. 2018 do 20. 1. 2020, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 935,44 Kč vzniklých úrokem ve výši 9 % ročně z požadované dlužné jistiny od 3. 7. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020, úroků ve výši 29 % ročně a zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z požadované dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným coby spotřebitelem byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 11 441 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 2 325 Kč, částky za zpracování 3 646 Kč a částky za komfortní splácení 5 470 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 408 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena do 7 dnů od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu zbylé částky půjčky s příslušenstvím. RPSN byla stanovena v rámci smluvních podmínek sazbou 237,10 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 29 % ročně. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že částku 13 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce na žalobce, o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 20. 1. 2020. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným coby spotřebitelem byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 6 513 Kč Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku v částce 1 610 Kč, z odměny za zpracování a doručení v částce 2 678 Kč a za splácení v hotovosti v částce 2 225 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 259 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena do 7 dnů od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu zbylé částky půjčky s příslušenstvím. RPSN byla stanovena v rámci smluvních podmínek sazbou 179,69 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 29 % ročně. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že částku 9 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce na žalobce, o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 20. 1. 2020. 6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že při poskytnutí zápůjčky žalobce náležitě zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy byly předloženy tři výplatní pásky za měsíce říjen až prosinec 2017 s průměrným čistým měsíčním příjmem 14.529 Kč, žalovaný měl jednu vyživovací povinnost, byla doložena pracovní smlouva, jeho pracovní poměr byl zahájen již v listopadu 2019, byly posuzovány jeho výdaje, které umožňovaly žalovanému dostát jeho závazkům, jak i plně odpovídá prohlášením žalovaného v obou smlouvách o schopnosti zápůjčku včas vrátit. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalovanému reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 o. z., a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaný v řízení netvrdil a ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení zápůjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena. Nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti se žalovaný následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 o. z., tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 443 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 265 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 608,48 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 10. Pro úplnost soud dodává, že k aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. přistoupil proto, že žalobce u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy o zápůjčce a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor, kde žalobce doplňuje jen výše uvedené údaje, a ostatní skutková tvrzení zůstávají nezměněná. Jde-li o vyjádření ze dne 2. 8. 2021, žalobce se v něm vyjadřuje k výzvě soudu ohledně doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobce přitom svou povinnost k prokázání tvrzených skutečností splnil až předložením zákaznické karty dne 13. 8. 2021. Takto označené důkazy a tvrzení však měly být při řádně vedeném právním zastoupení již součástí žaloby, za kterou byla odměna přiznána. Soud proto separátně náklad za uvedené vyjádření nepovažoval za účelně vynaložený a nepřiznal jej.