21 C 143/2021-54 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 31. 12. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 800,83 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč. K odůvodnění uvedla, že dne [datum] žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 15 800,83 Kč, skládají se z pevně stanovené částky úroku 5800,83 Kč, a to ve třech měsíčních splátkách s termínem konečné splatnosti do 90 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému, poslední splátka měla být hrazena do 13. 11. 2018, sjednaný úrok je součástí jistiny. V rámci smluvního ujednání byla sjednána smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky (jistiny), ohledně níž je žalovaný v prodlení, žalovaný požaduje z důvodu prodlení s úhradou jistiny smluvní pokutu toliko ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byl sjednán úvěr ve výši 10.000 Kč, který byl čerpán dle potvrzení o transakci dne [datum] s uvedením označení„ půjčka“, čísla smlouvy a rodného čísla žalovaného, kdy tedy žalovaný tento úvěr čerpal v tvrzené výši. Smlouva přitom obsahuje zcela specifické osobní údaje žalovaného, jehož osobní poměry byly prokazatelně v rámci posuzování poskytnutí úvěru posuzovány. Na základě provedeného dokazování nelze učinit jiný závěr, že než že tuto smlouvu skutečně uzavřela žalobkyně s žalovaným a že tomuto byly vyplaceny finanční prostředky. V rámci smlouvy byl žalovaný seznámen s roční procentní sazbou nákladů 1732,09%, byl sjednán úvěr (poplatek) za čerpaný úvěr ve výši 5.800,83 Kč, kdy úvěr spolu s navýšením mělo být hrazeno ve třech měsíčních splátkách do devadesáti dnů od čerpání úvěru, tj. do 13. 11. 2018. V rámci smluvního ujednání byla sjednána smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky (jistiny), ohledně níž je žalovaný v prodlení. Z výplatních pásek za období května až června 2018 se podává čistá mzda žalovaného 21.988 Kč a 22.416 Kč, z listiny„ solvency check“ na č. l. 8 je patrno posuzování majetkových poměrů žalovaného, jeho zjištěných příjmů a výdajů před uzavřením předmětné smlouvy, kdy z prohlášení žalovaného v rámci smlouvy vyplývá, že tento deklaroval schopnost úvěr splatit. Předžalobní upomínkou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovanému vznikla povinnost poskytnutý úvěr vrátit spolu se sjednaným poplatkem 5 800,83 Kč. Žalovaný neplnil svoji povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Mezi účastníky byla dále dle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru za období, kdy byl s úhradou jistiny v prodlení (tj. v celkové výši od 14. 11. 2018 dosud), kdy požadovaná částka smluvní pokuty 5 000 Kč nepřesahuje polovinu jistiny úvěru. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě rozsudkem. O lhůtě k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 285 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 833 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 800,83 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t. s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je obchodní společností poskytující typové úvěrové služby širokému množství zákazníků, kdy podává větší množství obdobných žalob majících tak charakter ustáleného vzoru (za mnohé např. dále ve věci Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 12 C 189/2021). Jde-li o vyjádření ze dne 4. 3. 2021 popisují kontratakční proces a posuzování úvěruschopnosti žalovaného, za toto soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů, neboť tato tvrzení a označení důkazů měla být již součástí řádně koncipované žaloby, za kterou byla odměna přiznána.