21 C 158/2021-46 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne 26. 3. 2021 se žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ žalobce“) se po žalovaném domáhá zaplacení částky 3.240 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce ve výši 6 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s částkou ve výši 4 440 Kč sestávající z úroku v částce 840 Kč, s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, z odměny za administrativní činnost 1 200 Kč a za splácení v hotovosti v částce 2 400 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, a to do 2. 2. 2017. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel. [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným dne [datum] na žalobce. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 2.495,20 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 744,80 Kč a příslušenstvím, jak je definováno ve výrocích rozsudku, kdy kapitalizovaný úrok z prodlení představuje zákonný úrok z prodlení z částky 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 2.495,20 Kč od 10. 2. 2017 do 6. 12. 2019, kapitalizovaný úrok počítaný z téže dlužné jistiny v sazbě 23,72 % ročně od 3. 2. 2017 do 6. 12. 2019. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena spotřebitelská smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 4 440 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 840 Kč, částky za zpracování 1 200 Kč a částky za komfortní splácení 2 400 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 180 Kč, a to do 2. 2. 2017. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu zbylé částky půjčky s příslušenstvím. RPSN byla stanovena sazbou 75,72 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 23,72 % % ročně s tím, že dle článku 1. 2 smluvních podmínek se jistina neúročí v případě prodloužení trvání smlouvy, kdy toto bylo zakotveno v článku 9. 7. smluvních podmínek pro případ s prodlením úhrady kterékoli splátky. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že částku 6 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce na žalobce, o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne [datum]. Dle karty zákazníka byly zkoumány výdaje a příjmy žalovaného před poskytnutím zápůjčky, které umožňovaly žalovanému dostát svým závazkům ze smlouvy. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalovanému reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 o. z., a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaný v řízení netvrdil a ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení zápůjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena. Nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti se žalovaný následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 o. z., tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v částečném rozsahu vyhověl co do jistiny, poplatků (včetně ve smlouvě přímo určené částky úroků), úroků z prodlení z jistiny. Jde-li však o další požadované částečně kapitalizované smluvní úroky z doby po 3. 2. 2017, na tyto nevznikl žalobci nárok, když smlouva o zápůjčce obsahuje ujednání o tom, že se v případě prodloužení jakékoli splátky (tj. jedné a více) účinnost smlouvy prodlužuje a jistina se pak neúročí. Opačný výklad této smlouvy mající adhezní charakter by byl pro osobou průměrného rozumu nesrozumitelný. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), tak, že plně úspěšnému žalobci co do předmětu řízení soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 200 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 189 Kč a zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem 1 489 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.