21 C 233/2021-50 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne 28. 7. 2021 se žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ žalobce“) po žalované domáhá zaplacení částky 5.649,65 Kč, neboť právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] poskytl žalované peněžní prostředky v částce ve výši 8.000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s částkou ve výši 7.145 Kč sestávající z úroku při včasném splacení v částce 1.379 Kč Kč s úrokovou sazbou 28% ročně, z odměny za zpracování a doručení v částce 1.100 Kč a za komfortní splácení v částce 4.666 Kč, to vše v šedesáti týdenních splátkách po 253 Kč, poslední splátka byla splatná 25. 12. 2017. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela, poslední splátku zaplatila dne 24. 2. 2017 [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobce. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 5.649,65 Kč sestává z dlužné jistiny a dále požadována dlužná částka kapitalizovaných úroků ve výši 755,80 Kč vzniklých sazbou 28 % ročně z dlužné jistiny 5.649,65 Kč od 25. 12. 2017 do 14. 6. 2018, dále jsou požadovány úroky v téže sazbě z téže částky jistiny od 15. 6. 2018, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení vzniklých sazbou 8,05 % ročně z dlužné jistiny 5.649,65 Kč od 4. 3. 2017 do 14. 6. 2018, dále jsou požadovány úroky z prodlení touž sazbou z téže jistiny od 15. 6. 2018. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů. Ze spotřebitelské smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 7.145 Kč Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku při včasném splacení v částce 1.379 Kč Kč s úrokovou sazbou 28% ročně, z odměny za zpracování a doručení v částce 1.100 Kč a za komfortní splácení v částce 4.666 Kč, to vše v šedesáti týdenních splátkách po 253 Kč, poslední splátka byla splatná 25. 12. 2017, splatnost první splátky byla stanovena do 7 dnů od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu zbylé částky půjčky s příslušenstvím. RPSN byla stanovena v rámci smluvních podmínek sazbou 242,56 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 28 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne společnost [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce na žalobce, o postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne. Kartou zákazníka a prohlášením žalované v textu smlouvy bylo prokázáno přiměřené zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením dané smlouvy. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalované reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 o. z., a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byla žalovaná povinna vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaná v řízení netvrdila a ani žádným způsobem nedoložila, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení zápůjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena. Nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti se žalovaná následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostala do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 o. z. tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení, jakož i sjednaný úrok. Žalobci byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Ze zákaznické karty se podává zkoumání úvěruschopnosti žalované. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl. Pouze jde-li o kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 375,68 Kč, v této části žalobu zamítl, když dle žalobních tvrzení nastala splatnost celé jistiny až 25. 12. 2017 a je žádáno o zaplacení úroku z prodlení z celé jistiny již od 4. 3. 2017 do 14. 6. 2018. Žalobkyně na výzvu soudu ohledně této nesrovnalosti do doby rozhodnutí nereagovala. Byl tak zamítnut nárok na úrok z prodlení od 4. 3. 2017 do 24. 12. 2017, což odpovídá částce 375,68 Kč, ve zbytku byl kapitalizovaných úrok přiznán, tj. počítaný od 25. 12. 2017 do 14. 6. 2018. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v předmětu řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 649,65 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pro úplnost soud dodává, že k aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. přistoupil soud proto, že žalobce u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy o zápůjčce a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor, kde žalobce doplňuje jen výše uvedené údaje, a ostatní skutková tvrzení zůstávají nezměněná.