4 C 164/2021-50 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 24. 2. 2021 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 82.632 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 60.000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s následujícím poplatky: úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 65.964 Kč a odměnu za administrativní činnost v částce 18.000 Kč; to vše v 36 měsíčních splátkách po 3.999 Kč, poslední splátka byla stanovena na 18. 8. 2022. Žalovaný, za dobu trvání smluvního vztahu neuhradil ničeho, právní předchůdce žalobce využil vzhledem k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného, svého práva a k 9. 4. 2020 dluh zesplatnil. Nejpozději od 10. 4. 2020 je tedy žalovaný v prodlení, od tohoto dne uplatňuje žalobce úrok z prodlení v zákonné výši, současně žalobce žádá od tohoto dne úročení neuhrazené jistiny ve výši 60.000 Kč úrokem smluvním ve výši 18,84 % ročně. [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum] na žalobce, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 83.805,45 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 60.000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 3.500 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19.132 K, kdy součástí bylo i navýšení účtované původním věřitelem, jež žalobce neuplatňuje. Od postoupení pohledávky do data podání žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobce tedy požaduje celkovou dlužnou částku ve výši 82.632 Kč, sestávající z dlužné jistiny 60.000 Kč a dlužných úhrad za služby 22.632 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3.077,20 Kč, (úrok ve výši 18,84 % ročně z dlužné jistiny ve výši 60.000 Kč od 10. 4. 2020 do 16. 7. 2020), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.133,33 Kč (úrok ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny 60.000 Kč od 10. 5. 2020 do 16. 7. 2020), úrok z prodlení ve výši 18,84 % ročně z dlužné jistiny ve výši 60.000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 60.000 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] uzavřené ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 60.000 Kč, zápůjční fixní úrokovou sazbou 56,7 % na 36 měsíců, žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky v celkové výši 143.964 Kč, tj. s poplatky, sestávajícími z úroku ve výši 65.964 Kč, administrativního poplatku ve výši 18.000 Kč, v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 3.999 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 60.000 Kč převzal dle čl. 1 smlouvy bezhotovostním převodem z bankovního účtu původního věřitele na účet zákazníka uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru. RPSN činilo 96,37 %. Z potvrzení o provedení transakce ze 17. 7. 2020 [právnická osoba], se podává, že dne 22. 7. 2019 byla zaúčtovaná odchozí platba ve výši 60.000 Kč, majitele účtu původního věřitele, na účet č. [bankovní účet], s variabilním symbolem číslo smlouvy o úvěru [číslo]. Dle oznámení původního věřitele z 9. 4. 2020 došlo k zesplatnění spotřebitelského úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. Z karty zákazníka z 22. 7. 2019 je doloženo řádné přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobce, což zakládá aktivní legitimaci žalobce k vedení sporu, o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne [datum], ze strany žalobce byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dne 20. 12. 2020. 4. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud má za to, že nárok žalobce je v souladu s hmotným právem. Soud má za prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva se stala účinná okamžikem poskytnutí finančních prostředků ve výši 60.000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky původnímu věřiteli splatit pravidelnými splátkami, a to včetně smluvených úroků a poplatků, dlužnou částku však nevrátil ani zčásti, ani přes dodatečně lhůty poskytnuté původním věřitelem svou povinnost nesplnil, původní věřitel proto dluh zesplatnil. Žalovaný v řízení netvrdil, ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení úvěru nevznikl, či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měl být úvěr splacen. Dluh za žalovaným byl postoupen na žalobce [datum], což zakládá jeho aktivní věcnou legitimaci k vedení sporu, a je v souladu s § 1879 o. z. U úroku ve výši 18,84 % ročně se jedná o úrok smluvní. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti a v celé její výši, dostal se do prodlení dle § 1970 o. z., na základě něj pak žalobci náleží úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku s příslušenstvím, částečně kapitalizovaným ke dni postoupení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (dle § 160 odst. 1 o. s. ř.) 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř, kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný a má tedy vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 4.420 Kč za úkon (§ 11odst. 1 písm. vyhlášky), celkem 13.260 Kč, 3x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky), celkem 900 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 % z částky 14.160 Kč, tj. 2.973,60 Kč, a zaplacený soudní poplatek 3.306 Kč, celkem 20.439,60 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.