4 C 257/2021-61 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu se žalobce domáhal zaplacení částky 8.721,05 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba], nyní [právnická osoba]), [IČO] se sídlem [adresa], dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které původní věřitel zřídil a vedl žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] a současně umožnil žalovanému čerpat kontokorentní úvěr flexikredit. Změna výše povoleného limitu k čerpání kontokorentního úvěru byla prováděna na základě dispozic ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb a obchodních podmínek. Žalovaný čerpal kontokorentní úvěr v celkové výši 8.587,49 Kč, dostal se do prodlení, původní věřitel pohledávku zesplatnil, žalovanému toto oznámil oznámením o vyčíslení dluhu, pohledávka se stala splatnou k 8. 8. 2018. Pohledávka původního věřitele byla ke dni [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobci, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 219. 6. 2020. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 8.087,49 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 633,56 Kč do dne zesplatnění dne 8. 8. 2018 a zákonný úrok z prodlení z částky 8.087,49 Kč od 9. 8. 2018 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovanému odeslána dne 29. 6. 2020 výzva k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti a rozhodl na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách z [datum] uzavřené mezi žalovaným a původním věřitelem vzal soud za prokázané uzavření smlouvy, kterou byl zřízen účet žalovaného s možností poskytnutí kontokorentního úvěru. Z oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení flexikreditu z [datum] se podává, že na základě opakovaného porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru zrušil původní věřitel poskytování kontokorentu a dluh převedl na úvěrový účet. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobcem, protokolem, oznámení o vyčíslení z 8. 8. 2018 a výzvy k plnění předcházejícím žalobě z 29. 6. 2020 vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla po právu postoupena na žalobce a upomenuta o úhradu dluhu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru a žalovanému byl poskytnut kontokorentní úvěr. V souladu s ust. § 2395 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen původnímu věřiteli vrátit dohodnutým způsobem poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem z úvěru a poplatky s poskytnutím spojenými. Žalovaný v řízení netvrdil ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení úvěru nevznikl, či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měl být úvěr splacen, proto soud žalobě vyhověl, žalobci pak přísluší úrok z prodlení v zákonné výši, neboť nezaplacením úvěru ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal dne následujícího po sjednaném datu splatnosti úvěru do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 1970 o. z., ve výši dne nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení (pro období do zesplatnění částečně kapitalizovaném). Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2020, kterým původní věřitel postoupil pohledávku v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobci, které zakládá jeho aktivní věcnou legitimaci k vedení sporu, bylo učiněno v souladu s § 1879 o. z. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, jak je uvedeno výše ve výrokové části rozsudku, žalobce byl plně úspěšný ve věci. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva, podání žaloby) po 200 Kč za celý úkon (§ 14b odst. 1 vyhlášky), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 2 vyhlášky), DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 189 Kč, a zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem 1.489 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.