5 C 266/2021-44 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne 10. 6. 2021 se žalobce domáhá zaplacení částky 9.403 Kč s úroky a částky 462,01 Kč. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] on line smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [číslo ] poté, co žalovaná požádala o půjčku prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], byla prověřena její totožnost, úvěruschopnost, žalovaná souhlasila s návrhem smlouvy a s dokumenty, jež jsou nedílnou součástí smlouvy, poslala ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. Žalované byl poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 6.000 Kč dne [datum] na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Žalovaná se zavázala ho uhradit třemi splátkami. První splátka ve výši 3.802,88 Kč byla splatná dne 21. 2. 2021 a skládala se z jistiny ve výši 1.936,88 Kč, poplatku za správu ve výši 1.680 Kč a smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 186 Kč, druhá splátka ve výši 3.802,88 Kč byla splatná dne 21. 3. 2021 a skládala se z jistiny ve výši 2.009,11 Kč, poplatku za správu ve výši 1.680 Kč a smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 113,77 Kč, třetí splátka ve výši 3.797,68 Kč byla splatná dne 21. 4. 2021 a skládala se z jistiny ve výši 2.054,01 Kč, poplatku za správu ve výši 1.680 Kč a smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z dlužné části jistiny ve výši 63,67 Kč. Žalovaná měla uhradit celkem částku 11.403 Kč. Zaplatila žalobci dne 19. 2. 2021 částku 2.000 Kč, kterou žalobce v souladu se smlouvou započítal na úhradu splátky poplatků první splátky ve výši 1.680 Kč, splátku úroků první splátky ve výši 186 Kč a úhradu jistiny ve výši 134 Kč. Žalobce a žalovaná si ve smlouvě o spotřebitelském úvěru domluvili smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z částky z neuhrazené jistiny. Žalobce vyčíslil smluvní pokutu za období od 22. 2. 2021 do 10. 6. 2021, dne podání návrhu na vydání EPR, ve výši 462,01 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo ] soud zjistil, že ji uzavřeli žalobce jako věřitel a žalovaná jako klient, dohodli se na bezhotovostním, bezúčelovém úvěru ve výši 6.000 Kč, celková částka splatná klientem byla 11.403 Kč, doba trvání 90 dní, konečná splatnost úvěru 21. 4. 2021, zápůjční úroková sazba 0,10 % denně, poplatek za poskytnutí a správu úvěru 1.680 Kč měsíčně, u žalované je uvedeno číslo účtu [bankovní účet], smlouva byla od žalované podepsána elektronicky. Ve smlouvě byla dále dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Přílohou smlouvy byl splátkový kalendář, podle něhož měl být úvěr zaplacen ve 3 splátkách. Ze sestavy s číslem účtu [bankovní účet] soud zjistil, že z tohoto účtu došla dne [datum] částka 1 Kč a na účet byla zaslána částka 6.000 Kč dle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [číslo ]. Podle výdajového pokladního dokladu žalobce vyplatil žalované dne 21. 1. 2021 částku 6.000 Kč. Podle příjmového pokladního dokladu žalobci přijal od žalované dne 19. 2. 2021 částku 2.000 Kč. Žalovaná byla písemně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácela. Protože se žalovaná dostala do prodlení, vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu, která byla dohodnuta v souladu s ust. § 2048 o. z. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce žalovaná žádným způsobem nezpochybnila, ani nevyvrátila. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 200 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem 1.300 Kč, které je žalovaná povinna uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., přistoupil soud proto, že žalobce u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor žalobce.