6 C 331/96-869 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 26. 10. 1995 se domáhal žalobce vůči žalovanému neúčinnosti kupní smlouvy. Žalobu zdůvodnil žalobce tak, že kupní smlouvou ze dne , datum, , sepsanou notářkou, koupil žalovaný od firmy , právnická osoba, , nemovitost – , Anonymizováno, na parcele st. p. č. , hodnota, o výměře , hodnota, m2 v k.ú. , adresa, -, adresa, . Uvedená společnost je dlužníkem vůči žalobci, a to u soudu uplatněných pohledávek ve výši 4.200.000 Kč s příslušenstvím a 620.000 Kč s příslušenstvím, obě pak jako plnění z uzavřené kupní smlouvy. Společnost , právnická osoba, , se zcela záměrně a evidentně zbavuje majetku, když v červnu 1995 převedla veškeré nemovitosti získané od státu, jakož i svůj podíl na společnosti , právnická osoba, , na jiné osoby, vesměs však osoby totožné se společníky společnosti , právnická osoba, Stejný postup byl zachován i u žalované nemovitosti, k níž byl převod proveden ze společnosti , právnická osoba, , na žalovaného, který v této společnosti zastává funkci jednatele a společníka s třetinovým podílem na společnosti. Je tak vyloučeno, že by žalovaný, tedy nabyvatel předmětné nemovitosti nevěděl o tom, že prodejem této nemovitosti by bylo možné uspokojit pohledávku žalobce. Dle názoru žalobce jde o simulovaný právní úkon s cílem znemožnit uspokojení pohledávky žalobce vůči společnosti , právnická osoba, Navrhl tedy, aby kupní smlouva ze dne 28. 6. 1995 byla prohlášena vůči žalobci za právně neúčinnou. Dále pak žalobce v průběhu řízení uvedl, že pokud jde o údajnou neplatnost napadené kupní smlouvy, tvrzenou žalovaným, pak má žalobce za to, že předmětná kupní smlouva rozhodně není neplatná. Pouze pro případ, že by soud argumenty uvedené žalovaným uznal, že smlouva je neplatnou, pak je žalobce přesvědčen, že mu v takovém případě svědčí naléhavý právní zájem na určení, že vlastníkem předmětných nemovitostí (s ohledem na neplatnost kupní smlouvy) byla ke dni jejího zániku společnost , právnická osoba, Žalobce dále konstatoval, že 12. 5. 1993 uzavřel žalobce se společností , právnická osoba, smlouvu o převodu nemovitostí, na základě které na tuto společnost převedl vlastnické právo k nemovitostem budova č. p. , číslo, a pozemek parcela č. , hodnota, – hotel , název, a společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, se zavázala uhradit 10.200.000 Kč na kupní cenu. Poslední splátka 4.200.000 Kč měla být uhrazena do 12. 11. 1994, což se dosud nestalo. O tom musel být žalovaný, jakožto statutární orgán , právnická osoba, plně informován. Dne 28. 6. 1995 uzavřela , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o převodu nemovitostí budovy č. p. , číslo, za cenu 219.104 Kč, ačkoliv ve smlouvě bylo výslovně uvedeno, že zjištěná cena podle posudku ze dne , datum, činila 972.210 Kč. Ve stejný den byla uzavřena další smlouva společností , právnická osoba, s dalším jednatelem společnosti , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, , týkající se nemovitosti , číslo, v k. ú. , adresa, za cenu 950.211 Kč oproti zjištěné ceně 2.788.960 Kč. Žalovaný tedy v době, kdy byl osm měsíců v prodlení s úhradou poslední splátky za hotel , název, žalobci, jednoznačně zkrátil uspokojení pohledávky žalobce, neboť společnost , právnická osoba, neměla dostatek prostředků k jejímu uspokojení, přičemž oba převody výše uvedené byly učiněny za kupní cenu, jež nedosahoval zjištěné ceny těchto nemovitostí. Žalovaný, jakožto statutární orgán společnosti , právnická osoba, si musel být vědom splatnosti uvedené v kupní smlouvě se společností , právnická osoba, a žalobcem a tedy existujícího prodlení, jakož i toho, že při převodu nemovitostí za zlomek zjištěných hodnot nebude mít společnost , právnická osoba, dostatek prostředků k uspokojení pohledávek věřitelů včetně žalobce, Anonymizováno2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. V odůvodnění uvedl, že předmětem žaloby je odporovatelnost právního úkonu – kupní smlouvy ze dne , datum, , na základě které , právnická osoba, , prodala , Jméno zainteresované osoby 0/0, budovu č.p. , číslo, na parcele p. č. , hodnota, a tuto parcelu, vše v k.ú. , adresa, -, adresa, , za kupní cenu ve výši 219.300 Kč. , právnická osoba, , nabyla předmětné nemovitosti, spolu s ostatními nemovitostmi, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené s , právnická osoba, jako prodávajícím. Touto smlouvou současně byly převedeny, jako soubor nemovitostí: a) budova bez čp/če na parcele č. , číslo, a tato parcela, b) budova s č.p. , číslo, na parcele č. , hodnota, a tato parcela, c) budova s č.p. , číslo, na parcele č. , hodnota, a tato parcela (předmětné nemovitosti), za celkovou kupní cenu ve výši 1.616.702 Kč. Všechny tyto nemovitosti byly následně převedeny na společníky a jednatele , právnická osoba, , o dva měsíce později, dne , datum, , za celkovou kupní cenu ve výši 1.616.898 Kč rozdělenou takto: nemovitost označená shora pod písmenem a) na manžele , jméno FO, za kupní cenu ve výši 950.211 Kč, nemovitost označená shora pod písmenem b) na manžele , jméno FO, za kupní cenu ve výši 447.387 Kč, nemovitost označená jako c) na žalovaného za kupní cenu ve výši 219.300 Kč. Právě z prodeje nemovitostí společníkům byla uhrazena kupní cena , název, . Žalovaný tvrdí, že pohledávka žalobce nebyla převodem předmětných nemovitostí na , žalovaný, objektivně zkrácena, neboť společnost , právnická osoba, , měla dostatečný další majetek, nemovitosti by nebylo možné použít k uspokojení věřitelů, nemovitosti byly na žalovaného převedeny za cenu obvyklou. Nemůže tedy dojít ke zkrácení pohledávek věřitele v případě, že dlužník má v době odporovaného právního úkonu jiný majetek, dostatečný k úhradě závazků, to vše v okamžiku, kdy k odporovanému právnímu úkonu mělo dojít. V době, kdy byl učiněn úkon, jehož odporovatelnost je předmětem této žaloby, byla společnost , právnická osoba, , vlastníkem následujícího majetku: hotel , název, nabyla v roce 1994 od žalobce za cenu 10 mil. Kč, cena tohoto hotelu byla stanovena znaleckým posudkem ze dne , datum, částkou cca 13,5 mil. Kč. Toto je mimo jiné i cena, za kterou měla , právnická osoba, , nasmlouvaného zájemce (právě proto se dělal uvedený znalecký posudek) a jedná se tedy o tržní cenu, potvrzenou jak posudkem, tak také nabídkou uvedené ceny třetí osobou. Jen hodnota této nemovitosti převyšovala veškeré závazky společnosti k okamžiku odporovaného úkonu. Dalším významným majetkem , právnická osoba, , byl obchodní podíl na pivovaru , název, , přičemž třetinový podíl na tomto pivovaru byl podle ocenění dle vlastního kapitálu této společnosti, dle účetní uzávěrky, v hodnotě cca 5 mil. Kč. Dále nemovitost – budova č.p. , číslo, na parcele č. , hodnota, a tato parcela (nabyté v rámci privatizace), tyto nemovitosti nabyla , právnická osoba, , za cenu 750.000 Kč a nejméně toto tedy byla jejich tržní hodnota. Není podstatné, že , právnická osoba, , se dostala o dva roky později do finančních problémů, není ani podstatné, že v konkursu byl hotel Černý medvěd prodán hluboko pod svou cenou. Podstatné je to, že v době, kdy měl být učiněn odporovatelný právní úkon, měla , právnická osoba, , ve vlastnictví výše uvedený majetek a v době, kdy byl právní úkon učiněn, nebyl důvod pochybovat o tom, že je možné se z tohoto majetku uspokojit. Žalovaný dále tvrdí, že v případě, že by nebyl převod předmětných nemovitostí z , právnická osoba, , realizován, nemovitosti by nemohly sloužit k uspokojení věřitelů, tudíž by nedošlo ke zkrácení jakýchkoliv pohledávek věřitelů. Za předmětné nemovitosti, shora označené, nebyla ke dni, kdy tyto nemovitosti byly prodány z , právnická osoba, , na , Jméno zainteresované osoby 0/0, , zaplacena kupní cena , název, , od kterého , právnická osoba, , tyto nemovitosti koupila, respektive byla zálohově zaplacena pouze část ve výši 10 %. Kupní cena , název, měla být (a také byla) zaplacena právě z prodeje společníkům společnosti. Pokud by nemovitosti zůstaly v , právnická osoba, , tedy nerealizoval se prodej na společníky, potom by , právnická osoba, , neměla z čeho zaplatit kupní cenu , název, . Společnost , právnická osoba, , sice vlastnila movitý i nemovitý majetek, nevlastnila však hotovost ani finanční prostředky na bankovních účtech a neměla okamžité prostředky na zaplacení kupní ceny , název, . V případě, že by se prodej společníkům nerealizoval, , právnická osoba, , by nebyla schopna zaplatit kupní cenu , název, a od smlouvy by bylo jistě ze strany , název, odstoupeno a byly by uplatněny sankce a tyto nemovitosti by nebylo možné použít k uspokojení věřitelů. , právnická osoba, , nabyla veškeré nemovitosti již v době existence pohledávky žalobce, tj. za stejné situace (ve vztahu k pohledávce žalobce), za jaké je prodala. Od samého počátku byla tedy koupě ze strany , právnická osoba, , zamýšlena právě proto, aby se nemovitosti převedly na společníky, kteří uhradili kupní cenu. V krátké, dva a půl měsíční lhůtě po nabytí nemovitostí by skutečně ani nebyl čas hledat kupce na tři nemovitosti tak, aby byla do