9 C 295/2021-39 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 935 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo ], vedené v registru vozidel jako provozované, jehož vlastníkem/provozovatelem je žalovaný, nemělo v období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno celkem 305 dní. Žalobkyni vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku za období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020 nastala dne 23. 11. 2020 a za období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 dne 15. 2. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 1. 11. 2019 do 31. 3. 2020, tj. za 152 dní. Znovu vyzvala žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Z výzvy ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020, tj. za 153 dní. Znovu vyzvala žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Ze zprávy Městského úřadu Znojmo, odbor správní, oddělení registru vozidel a registru řidičů, soud zjistil, že žalovaný byl v době od 1. 11. 2019 do 31. 8. 2020 vlastníkem vozidla [registrační značka]. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobkyně na dlužnou částku vyplývá z ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný jako vlastník (provozovatel) vozidla neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 14 935 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 935 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.