11 C 3/2022-22 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne 27. 10. 2021 navrhl žalobce vydání rozsudku, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu pohledávku ve výši 1 675 Kč s příslušenstvím. V žalobě se uvádí, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaný splnil v měsíci srpnu 2009. Vznikla mu tak povinnost platit televizní poplatek. Nedostál však této své povinnosti, neboť poplatky řádně neplatil a vznikl mu dluh v celkové výši 1 675 Kč. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaný televizní přijímač přihlásil tiskopisem„ Přihláška televizního poplatníka“. Dopisem ze dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021 byl žalovaný informován o dluhu a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně obeslán, a tedy se nevyjádřil. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v daném řízení zcela důvodná. Bylo prokázáno, že žalovanému vznikla povinnost platit televizní poplatek, tento řádně nehradil a vznikl mu dluh, který žalovaný žádným způsobem nezpochybnil. V souladu s ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. mu proto soud uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku a úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 100 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 2: příprava a převzetí věci, podání žaloby, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 1 126 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.