11 C 81/2022-20 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne 15. 2. 2022 navrhl žalobce vydání rozsudku, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu pohledávku ve výši 4 590 Kč s příslušenstvím. V žalobě se uvádí, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila v září 1994. Vznikla jí tak povinnost platit televizní poplatek. Nedostála však této své povinnosti, neboť poplatky řádně neplatila a vznikl jí dluh v celkové výši 4 590 Kč. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků soud zjistil, že žalovaná televizní přijímač přihlásila tiskopisem„ Přihláška televizního poplatníka“. Dopisem ze dne 10. 12. 2021 byla žalovaná informována o dluhu a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně obeslána, a tedy se nevyjádřila, byla použita fikce doručení pro její nezvěstnost. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v daném řízení zcela důvodná. Bylo prokázáno, že žalované vznikla povinnost platit televizní poplatek, tento řádně nehradila a vznikl jí dluh, který žalovaná žádným způsobem nezpochybnila. V souladu s ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. jí proto soud uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku a úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 100 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 2: příprava a převzetí věci, podání žaloby, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 1 126 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.