12 C 119/2022-38 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou soudu podanou dne 25. 2. 2022 žalobce požadoval uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu žalovanou částku s přísl. se zdůvodněním, že dne [datum] řídil [jméno] [příjmení] na území [země] osobní automobil [značka vozidla ] [jméno], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, a poškodil zaparkované vozidlo [značka vozidla ] [jméno], [anonymizována čtyři slova]), jehož vlastníkem je [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. Došlo k hmotné škodě na vozidlech, přičemž k vozidlu [značka vozidla ] [jméno], [registrační značka], nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Proto vznikla žalobci povinnost podle us. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou žalovaným. Žalobce v návaznosti na žádost zahraničního partnera o refundaci vyplacené náhrady škody uhradil zahraničnímu partnerovi dne 16. 12. 2020 částku 1.553,96 EUR a dne 16. 12. 2020 částku 222,83 EUR. Žalobci vzniká na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a) a b), na náhradu jedné třetiny toho, co za něho plnil, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému. V daném konkrétním případě tak vznikl žalobci nárok na náhradu částky 15.689,05 Kč (jedná se o 1/3 vyplaceného plnění z částky Kč 47.067). Plnění není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo žalobce dané přímo zákonem. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalovanému, tento zůstal ve sporu nečinný, a soud proto vyšel pouze z tvrzení a důkazů uvedených a předložených žalobcem. Soudu byly předloženy doklady, kdy z policejního záznamu bylo zjištěno, že vozidlo ve vlastnictví žalovaného způsobilo poškození jiného vozidla. Dále bylo prokázáno, že ke škodícímu vozidlu nebylo uzavřeno povinné ručení podle z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) Na základě této škodní události byl žalobce vyzván k plnění částky za opravu poškozeného vozidla z garančního fondu žalobce, z předložených dokladů pak je zřejmé, že žalobce za tuto událost uhradil částku 47.067,17 Kč. Přípisem ze dne 7. 1. 2021 pak vyzval žalovaného k plnění jedné třetiny této částky, tedy k úhradě částky 15.689,05 Kč. Podle § 3 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb., uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla. Podle § 24 odst. 9 z. č. 168/1999 Sb., výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Na základě výše uvedeného pak soud posoudil žalobu jako důvodnou a proto jí bylo vyhověno. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů tohoto řízení, kdy ve sporu byl úspěšný žalobce, který má podle ust. § 142 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku 800 Kč.