12 C 306/2021-37 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou soudu podanou dne 8. 9. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 10.375 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 cm3 do 2.500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo ], vedené v registru vozidel jako provozované, jehož vlastníkem je žalovaný, nemělo v období od 27. 9. 2018 do 28. 2. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 155 dní. Žalobci vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce žalovanému zaslal výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 1. 7. 2019. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy žalobce ze dne 17. 5. 219 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 27. 9. 2018 do 28. 2. 2019, tj. za 155 dní. Znovu vyzval žalobce žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Ze zprávy Městského úřadu Znojmo, odbor správní, oddělení registru vozidel a registru řidičů, soud zjistil, že v době od 27. 9. 2018 do 28. 2. 2019 byl vlastníkem vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení], žalobce pak soudu doložil kupní smlouvu, uzavřenou mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícím [celé jméno žalovaného], z níž je zřejmé, že vlastnické právo k předmětnému vozidlu přešlo kupní smlouvou na žalovaného. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nárok žalobce na dlužnou částku vyplývá z ust. § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má prokázáno, že žalovaný jakožto vlastník vozidla neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 10.375 Kč spolu s úrokem z prodlení. Nárok žalobce na úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.375 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.