14 C 13/2022-58 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 11. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 16 050 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že společnost [právnická osoba] s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 10 700 Kč, kdy se žalovaná zavázala zaplatit celkem 22 469,79 Kč, kdy celkový poplatek za poskytnutí úvěru činí 11 429,74 Kč, podle které měla žalovaná úvěr splatit s příslušenstvím do 20. 3. 2020. Žalovaná nesplácela a dostala se do prodlení, kdy žalobkyně z tohoto důvodu požaduje i smluvní pokutu ve výši 5 350 Kč, celkem požadovala zaplacení 10 700 Kč na jistině, 16 059,12 Kč na kapitalizovaném úroku, zákonný úrok z prodlení z částky 10 700 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 254,68 Kč, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 s účinností k témuž dni. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. 3. Z předložených smluv o spotřebitelském úvěru č. [číslo ] soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 10 700 Kč, a to bezhotovostní formou. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu ve výši 10 700 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 11 429,74 Kč do 20. 3. 2020. Zápůjční úroková sazba byla sjednána 40 % ročně do data splatnosti. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Daná smlouva byla uzavřena na dálku prostřednictvím zadáním unikátního kódu, který žalovaná obdržela v SMS zprávě, smlouva obsahuje správné identifikační údaje žalované, kdy výpisy z účtu bylo prokázáno zaslání 10 700 Kč na bankovní účet žalované. 4. Smlouvou o postoupení předmětné pohledávky společnosti [právnická osoba] a žalobkyně ze dne [datum] bylo prokázáno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Dne [datum] původní věřitel oznámil žalované postoupení pohledávky. 5. Soud žalobkyni vyzval k tvrzení a prokázání ověřování úvěruschopnosti žalované, když žalobkyně soudu sdělila, že takovými doklady nedisponuje a bere žalobu zpět co do částky kapitalizovaného úroku 16 059,12 Kč a smluvní pokuty v částce 5 350 Kč. 6. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 9. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 11. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 12. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, kdy obecná prohlášení žalované ve smlouvě nejsou dostačující, když navíc předmětná smlouva sama o sobě vnucuje otázku, zda žalovaná byla s to odpovědně posoudit možnost plnit své závazky, když její majetková situace jí nutila půjčit si 10 700 Kč a o pouhý měsíc by jí najednou měla umožňovat vrátit poskytnuté finanční prostředky s nemalým navýšením. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. 15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Z provedeného dokazovaní a z žalovaného tvrzení však vyplývá, že žalované byla poskytnuta částka 10 700 Kč, která nebyla vrácena. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl pouze v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení žalované, kdy splatnost se řídí sjednané splatností z jinak neplatné smlouvy, když došlo k postoupení dané pohledávky na žalobkyni. Nesplacením dluhu se žalovaná dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbylém nároku bylo řízení pro zpětvzetí zastaveno. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 310 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 858 Kč, kterou by žalobkyně zaplatila, pokud by podaná žaloba byla podána důvodně, zbývající část zaplaceného soudního poplatku ve výši 214 Kč jde žalobkyni k tíži. Dále se tyto náklady skládají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. K aplikaci § 14b a. t. bylo přistoupeno proto, že dané řízení bylo zahájeno návrhem podaným mj. u Okresního soudu ve Znojmě na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Za zpětvzetí žaloby ze dne 22. 2. 2022 odměna přiznána nebyla, neboť případný náklad za tento úkon právní služby byl způsoben výhradně žalobkyní, která měla podat žalobu již v rozsahu jejího částečného zpětvzetí.