21 C 148/2022-109 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 6. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 49 875 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poskytnutou půjčku a poplatek ve výši 20 675 Kč, který se skládá z úroku z jistiny ve výši 56 % ročně po dobu sjednané platnosti smlouvy v kapitalizované výši 13 667 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 7 008 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 695 Kč počínaje měsícem po uzavření smlouvy a následně k poslednímu dni měsíce. Nehradil však splátky řádně a včas, kdy zaplatil pouze první splátku ve výši 1 700 Kč, a to dle předloženého přehledu dne 9. 11. 2019, která byla započítaná na jistinu. Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Žalovanou částku tvoří dluh na půjčce 18 300 Kč, sjednaná paušální platba ve výši 20 675 Kč, kapitalizované smluvní pokuty v částce ve výši 10 000 Kč, která je vypočtena v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek dle smlouvy v rámci článku„ postup při prodlení zákazníka“, do dne 1. 2. 2022, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 295,54 Kč, který vznikl prodlením s hrazením jednotlivých splátek, jak je podrobně rozepsáno v přehledu na č. l. 47-48, dále sankční poplatky ve výši 900 Kč dle smlouvy v rámci článku„ postup při prodlení zákazníka“ za vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek a za poplatky za upomínky, současně je žádáno o zaplacení úroku 56 % ročně z částky jistiny 18 300 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně z částky jistiny 18 300 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] a žalovaný jako zákazník dohodli dne na poskytnutí zápůjčky pro žalovaného ve výši 20 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 20 675 Kč, který se skládá z úroku z jistiny ve výši 56 % ročně po dobu sjednané platnosti smlouvy v kapitalizované výši 13 667 Kč a poplatku za zpracování úvěru ve výši 7 008 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1 695 Kč, kdy byla poskytnuta zápůjčka v rozsahu 1 850 Kč na refinancování předešlého dluhu žalovaného u této společnosti pod [číslo] žalovanému byla dle jeho prohlášení vyplacena zbývající částka 18 150 Kč v hotovosti, roční procentní sazba nákladů činila 117,24 %, byla sjednána smluvní pokuta v případě prodlení. 4. Dále byl soudu předložen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a zákaznická karta z č. l. 67, ve které je zejm. uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta, jméno zástupce společnost [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. V údajích o zaměstnání uvedl žalovaný, že je zaměstnán jako seřizovač, bydlí u rodičů, adresu zaměstnavatele a finanční údaje. Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem 26 317 Kč z pracovní smlouvy na dobu neurčitou, další příjmy domácnosti 12 600 Kč, výdaje celkem 3 000 Kč, kdy toto bylo doloženo pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Ze dvou výplatních pásek z č. l. 68 vyplývá, že žalovaný v měsíci září 2019 dosáhl čisté mzdy 32 502 Kč, v měsíci srpnu 2019 dosáhl čisté mzdy ve výši 31 299 Kč. Soud měl dále k dispozici přehled plateb z č. l. 47 - 48, ze kterého je patrné, že v evidenci žalobkyně či jejího právního předchůdce se podává toliko jedna platba žalovaného, a to v částce 1 700 Kč ze dne 9. 11. 2019. 5. Z listin, které žalobkyně soudu předložila k doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného společností [právnická osoba] před uzavřením předmětné smlouvy v roce 2019, nebylo zjištěno prakticky nic, kdy výpis z živnostenského rejstříku z č. l. 69 je datován až k 8. 9. 2022, výpis z Centrální evidence exekucí s uvedením dvou exekučních řízení zahájených v roce 2021 (tedy pro dluhy případně i staršího data), v nichž figuruje žalovaný coby povinný, je datován až k 9. 9. 2022. 6. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], která zprostředkovala uzavření smlouvy, vyplynulo, že se v souvislosti poskytnutím úvěru žalovanému jistě dokládaly příjmy ze zaměstnání či jiné příjmy, splácení se zlepšovalo, žalovaný našel lepší práci, na základě toho mu byla poskytnuta nová půjčka. Jaké konkrétní doklady žalovaný předkládal, si již svědkyně nepamatuje, zda se vycházelo z jiných dokladů než těch uvedených v zákaznické kartě z č. l. 67, si nevzpomíná, zda a jaký se používal scoring, si svědkyně nevzpomněla, dle ní by tento proběhl, pokud byl tehdy legislativou vyžadován. Dle toho, co žalovaný uváděl, začal mít se splácením problémy, když začal bydlet u svých rodičů, kde však rodiče bydleli, se svědkyně dle toho, co si pamatuje, nikdy nedozvěděla. Žalovaný předával všechny doklady týkající se věci osobně svědkyni. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek společnost [právnická osoba] ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 8. Z výzvy k plnění ze dne 10. 2. 2022 a potvrzení o odeslání z téhož data č. l. 43, z výzvy k plnění ze dne 20. 5. 2022, oznámení o postoupení a potvrzení o odeslání z č. l. 55 bylo zjištěno, že byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě žalované částky, kdy mu i společnost [právnická osoba] oznámila postoupení pohledávky. 9. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 12. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 14. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že byla provedena šetření v příslušných registrech, popř. v jakých a s jakým konkrétním výsledkem, nebylo prokázáno, že by byly jakkoli individuálně ověřovány výdaje žalovaného. V zákaznické kartě, která byla podkladem pro uzavření smlouvy, není vyplněno políčko„ počet vyživovaných osob“, není tak dokonce ani pa